Na Labe.

Karel Alois Vinařický

Naše Labe vody valí Do ciziny daleké: Za mezemi líce kalí; Nese viny nějaké? „Jaká za horami tíhota Tebe, řeko, souží?“ Labe řeka touží: „„Zavedena pýchou Kydá tady cizota Na národ u mého Pořičí rovinatého Hanu lichou. Hana mého národu Mou kalí vodu.““ „Nezakaluj, řeko, líce, Jedinou cizí vinou Národové nehynou. Hana maní Nikoho neuráží; Původa samého raní: Národové ale Bijí sebe sami, Ano hynou nenadále, Sami-li se neváží!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

493. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kdož dá dosti vody mému oku, (František Sušil)
  2. Znělky. (Vilém Ambrož)
  3. Svornost. (Beneš Metod Kulda)
  4. XXIV. Na rybník v poli (Adolf Heyduk)
  5. Místo předmluvy. (Josef Uhlíř)
  6. ALOIS UHLE (Antonín Klášterský)
  7. Zdraví a lékař. (Beneš Metod Kulda)
  8. 159. O můj trude, želuhodný blude! (František Sušil)
  9. VSTUP (Viktor Dyk)
  10. Věčným karatelům. (Svatopluk Čech)