Budín (Budapešť)
Budín je část Budapešti ležící na pravém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města. Zabírá zhruba třetinu městské rozlohy a mezi třetinou a čtvrtinou populace. Budín je více lesnatý a kopcovitý než protější levobřežní Pešť. Nachází se tu nejstarobylejší památky a místa metropole – hrad, Gellértův vrch nebo římské lázně a naleziště Aquincum. Od 13. století byl Budín uherským hlavním městem a královským sídlem, postupně byl ale velikostně předstižen sousední Peští, která měla lepší podmínky pro průmyslový rozvoj. Roku 1873 byla města Budín, Starý Budín a Pešť (Pest) sjednocena do nové uherské metropole Budapešti. více na Wikipedia.org
- Budín
- Budína
- Budíně
- Budínem
- Budinu
Básně obsahující tuto entitu
-
Vincenc Furch
- Den sv. Jiří. (1874)
- Den sv. Jiří. (1850)
- Deputace Maďarská. (1874)
- Deputace Maďarská. (1850)
- Hentzi. (1874)
- Hentzi. (1850)
- Jupiter a Juno. (1874)
- Jupiter a Juno. (1850)
- Vojenská porada v Debrecíně. (1850)
- Vojenská porada v Debrecíně. (1874)
-
Adolf Heyduk
- Czobor. (1900)
- Kiniszi Pál. (1900)
- Léčení. (1876)
- Právoty. (1876)
- Smír. (1900)
- báseň bez názvu (1885)
-
František Matouš Klácel
- báseň bez názvu (1906)
- Jan Kollár
-
Bohuslav Tablic
- Jakub Žibřid z Žibřidova. (1807)
-
Karel Alois Vinařický
- Sbratření. (1863)
-
Jaroslav Vrchlický
- HUMANISTÉ (1963)