Věčné jaro.

Jaroslav Vrchlický

Duch světa vstal a slaví vzkříšení(J5m) Ve světla proudech zmladlou koupá zemi(J5f) dech jara táhne stromů haluzemi(J5f) jež chvět se zdají v sladkém tušení(J5m) Proč bol a radost v divném smíšení(J5m) jdou srdce tebou jara svědku němý(J5f) proč nerozkveteš jeho kouzly všemi(J5f) co chybí ti Jen paprsk nadšení(J5m) Ó pros jen pros by v toho světla zdroje(J5f) v němž nyní zem se obrodila celá(J5f) též duše tvá se pohroužiti směla(J5f) A když tam pohřbí žaly své a boje(J5f) nech by v sny její píseň lásky zněla(J5f) a nekonečným bude jaro tvoje(J5f)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

947. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. Úsměv (Rudolf Medek)
  3. SLOKY O MUŽNÉM ŽALU. (Antonín Sova)
  4. ROZSÉVAČ LIDSTVÍ (Antonín Sova)
  5. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  6. Jitrem (Antonín Sova)
  7. XXXIV. V tom hořkost krutá, že jsi vzbudil vzruch (Antonín Macek)
  8. COMMUNIO S MRTVÝMI (Hermor Lilia)
  9. Podjaří. (Antonín Klášterský)
  10. STROM ŽIVOTA. (Zikmund Winter)