Podjaří.

Antonín Klášterský

Není to jaro, co snesla noc vlahá, dosud květ nenajdeš, země je nahá; něco však děje se v poli a po lese, cítíš a slyšíš to – k srdci to sahá; dole tu na zemi, nahoře v mraku, slov není pro to, jak zticha to roste v srdci i ve vzduchu, ukryto zraku, je to tak velké a zase tak prosté! Praskot a hukot to hlubokých zřídel, šumot to tajemný neznámých křídel, či to jen vanutí duše tvé perutí, jak chce do vysokých, dalekých sídel? Poupata na stromě, poupata v duši, listy sil omládlých, mízy a šťávy – za každým celý svět jarní se tuší – buďte mi zdrávy, buďte mi zdrávy! Vlažná noc jediná – stačí tak málo, aby vše propuklo, vyznělo, vzplálo do písně, do jasu, v květy a do klasu, aby to bylo vše, co se ti zdálo. Nad hlavou mrak se ti přehání temně a hned zas modra kus – oko snad boží, pod nohou jak když se zachvívá země, nevěsta vedená k čistému loži.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

655. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC (Božena Benešová)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  4. Sloky (Antonín Sova)
  5. Ironické sloky. (František Taufer)
  6. STROMOVÍ ŠUMÍ V NEKONEČNOU DÁLI... (Zikmund Winter)
  7. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  8. Návrat (Rudolf Medek)
  9. ANNY (František Zavřel)
  10. VIA CRUCIS. (Xaver Dvořák)