IV. STARÁ PANNA.

Jaroslav Vrchlický

IV.
STARÁ PANNA.
Květ růží a květ jasmínu ó jak mi hořce voní! Těm patří, již tam ve stínu se v lásce k sobě kloní. Mně patří aster smutný květ – Mně zhořknul svět! Tak v myšlénkách jdu alejí, zrak hluboký a spráhlý a svadlých listů závějí smích za mnou zvoní náhlý a slza padla v aster květ – Mně zhořknul svět! Já musela se ohlednout, šli zrovna za mnou těsně. Zrak jich zřím posud štěstím žhnoutžhnout, jak v tvář by patřili Vesně. Já tiskla k ňadrům aster květ – Mně zhořknul svět. 9 Od chvíle té, kam jen se hnu, ten šept a smích vždy slyším a pláču, pláču, pláču v snu a víc se neutiším! Ve vase uschnul aster květ – Mně zhořknul svět! A vím, že budu chodit dál v svém staromodním kroji i po své smrti v srdci žal a smích ten v duši svojí a v ruce uschlých aster květ – Mně zhořknul svět! 10
Básně v knize Démon láska:
  1. PROLOG.
  2. I. V ROZPUKU.
  3. II. V ODŘÍKÁNÍ.
  4. III. ŠÍLENÁ.
  5. IV. STARÁ PANNA.
  6. V. ROZKVĚTU.
  7. VI. MRTVÁ.
  8. VII. ZTRACEN.
  9. VIII. OPUŠTĚNÁ.
  10. IX. V RODlNĚ.
  11. X. AŽ K ZLOČINU.
  12. XI. K SMRTI.
  13. XII. NA PRANÝŘI.
  14. XIII. V ODKVĚTU.
  15. EPILOG.