Svému příteli!

Xaver Dvořák

Tak rád se chýlím k tvojí drahé hlavě, tak rád zřím v oka tvého měkký svit; ty hledíš ke mně trpce usmívavě, jak děl bys: Rci, zda můžem šťastni být? Zda šťastni?! zaplakal bych usedavě; svou minulost teď slyším kolem jít a v srdce padla náhle bolesť dravě – ten zašlý tón v něm nepřestane znít. Ó druhu! Co nám zbylo z toho žití? Snů loďka zlatá už je pouhý vrak, kam časem jenom v stichlém vlnobití na stěžeň slétá poesie pták a písně jeho, jež nám v duši kanou, tam naděj kvílí v hloubí pochovanou.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

124. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stýskání. (Josef Pachmayer)
  2. Štěstí! (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXVII. Od rána mou duší zmítá nepokoj, (Jaroslav Vrchlický)
  4. Při dychánku. (František Táborský)
  5. A přece vždy jen mlčelivě! (Jan Pelíšek)
  6. DECH VĚČNOSTI. (Antonín Klášterský)
  7. VE KLIDNÉM TVOJÍM ÚSMĚVU... (Adolf Brabec)
  8. U OBRAZU DÍTĚTE. (Josef Václav Sládek)
  9. DÍK! (Josef Václav Sládek)
  10. Moře. (Augustin Eugen Mužík)