DENNÍK DUŠE.

Jaroslav Vrchlický

Mé duše denník protivná je kniha. Proč, kdo mne nutí denně do ní psát? Na bedrách mojich leží věků tíha, a já jsem znaven tak, že šel bych spat. Ať v oblacích se váha soudu zdvihá, já doved’ vždy být štěstí svého kat; vše poklady svět vždy moh’ bráti rád mé duše. Zda zbude po mně jediná jen rýha? Já do každé své símě rád vždy klad’, co tenkým paprskem se dneška míhá, to bude zítra velký vodopád, to bude triumf, lásky ples i sad mé duše!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

341. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Oddech. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  3. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  4. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  5. SLOKY PRO SEBE (Antonín Sova)
  6. BOHUŠ STEJSKAL. (Ladislav Andělíček)
  7. TESKNÝ VEČER (Jiří Mahen)
  8. RYCHLÍKEM Z PRAHY. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. NEDĚLE NA MÍRNÉ FRONTĚ (Stanislav Kostka Neumann)
  10. UMRLČÍ HODINKY. (Jaroslav Vrchlický)