ANDANTE.

Jaroslav Vrchlický

Nech ruku jak list leknínový na klavesech juž spočívat, to říci nelze tóny, slovy, co hruď mi teď chce rozrývat. Ni zvuk, ni tón, jen temné chvění, v němž pukla struna ječící, snad ještě dlouhé políbení jak věčnosť slavné, mlčící. A ruky stisk tak pevný, prudký, pak hlavy sklon a z dveří spěch a běžet v bouř a vichru půtky a stavit se až na hrobech! Či lépe v boj se vzchopit nový, nad bolem svým se usmívat? – Nech ruku jak list leknínový na klavesech juž spočívat!

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

497. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V TIŠI. (Eliška Krásnohorská)
  2. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  3. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  4. DOBRODRUŽNÉ DÍTĚ MLUVÍ. (Viktor Dyk)
  5. PRAMEN. (František Taufer)
  6. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 1915. (Viktor Dyk)
  8. XXVI. Dnes pláčou sosny v lesině (Adolf Heyduk)
  9. V poledne. (Vojtěch Pakosta)
  10. V skalách. (Jan Červenka)