NEVĚSTA.

Jaroslav Vrchlický

Tak jako z báje víla ve bílém šatě celá ku oknu přistoupila a pohnutím se chvěla. Byl západ, nebe tmělo se v červánkách a plálo, rudým se leskem chvělo a ve vlasech jí hrálo. Tisíce rudých růží klín ztemnělý nes řeky... Jak přitulí se k muži ty její útlé vděky! I snila zamyšlená a nevěděla ani, jak okno, strop i stěna se třesou v jednom plání! Červánky ve závějích jí spánky nachem krášlí, kde rudé růže jejich dvě bílé sestry našly v havraní jejich kštici, a sotva se jich tknuly, nad úběl snivých lící ty v žár též zaplanuly. A dívka nevěděla v svůj vnořena sen světlý, že rudé růže z čela jak ve krvi jí květly!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

70. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. Svit měsíce v houšť vniknouti se zdráhá, (Jaroslav Vrchlický)
  2. La bella mano. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Duha na zemi. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Svit měsíce. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Alelluja! (Jaroslav Vrchlický)
  6. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  7. DĚVČE Z OBCHODU (Rudolf Illový)
  8. MÉ KYTAŘE. (Adolf Brabec)
  9. Západ na jezeře Bodamském. (Antonín Klášterský)
  10. KRVAVÝ ZÁPAD. (Adolf Brabec)