Skaldova dcera.

Jaroslav Vrchlický

Nad mořem v Yomu sta hrad stál(Na) v něm živ byl stařec jenž skald byl a král(Na) V mlá svém s Vikingy moři jel(Na) v stáří svém prázdnil číš k har pěl(Na) jedinou dceru tento skald měl(Na) K drsmu ňadru sráz skaliny(Na) netu květ se les maliny(Na) jak tulila se k skaldu králi dceř(Na) tak slad jak síc ve hvoz šeř(Na) Když zpíval sta skald a v harfu bil(Na) když zpíval o bojích v nichž rek byl(Na) dceř pustila z rukou práci svou hned(Na) vlna to k tka na nec květ(Na) Sta skald k dceři tu schýlil se rád(Na) zněl polibek otcovský ve to spád(Na) jež ozvukem zmíraly po lu(Na) co venku moře hřmělo o skálu(Na) Tak ti dva žili a srostli spolu(Na) a nebylo radosti ni bolu(Na) jímž nevzplála stej by hruď jich(Na) jíž nezvlhnul zrak by netryskl smích(Na) Tu v pl zbroji připlul k nim jun(Na) val též mečem bil v zlato strun(Na) Tak ce byl otci skaldu podoben(Na) a děvčete duší slad táh sen(Na) I zabil mlaka skald si kmet(Na) o bitvách mohl s ním hovořit pět(Na) tak místo dvou do noci sedali tři(Na) ve hřmě příbo ve vichrů při(Na) Když stařec byl umdlen jun v harfu sáh(Na) a děvčete duší slad sen táh(Na) k mali u skály přibyl dub teď(Na) a žemi Yomu rozkvetla zeď(Na) V ráz jednoho jitra rohu zněl vřesk(Na) vyhlédli z okna ven v jitra lesk(Na) po moři do dálky kam sáhnul zrak(Na) lo sta kaž z nich louč pták(Na) Ti ptáci se nesli ke hradu blíž(Na) na kaž plachtě ru plál kříž(Na) sto mužů na pří stálo jak val(Na) na hrudi kažmu ru kříž plál(Na) Jak v starou síň zapadl ro těch ryk(Na) Konec idylly hle jun vzkřik(Na) se stěny strhl meč a chopil štít(Na) Zadrž stůj synu můj chceš od nás jít(Na) Zadrž Stůj miláčku On v tváři žel(Na) Zeptej se otce jen mládím když vřel(Na) kdy by mu boje roh v sny lásky zněl(Na) zda by se rozmýšlel zda li by šel(Na) Máš pravdu a táhni sta děl skald(Na) Ješ své hrdiny sta Balt(Na) Synu můj táhni v boj počkáme již(Na) boj vždy jde před láskou zví to kříž(Na) Však nežli domluvil skald a král(Na) hrot ky děvčete křesťana sklál(Na) a hr děl otci mrazi hlas(Na) Jak sami jsme žili budem žít zas(Na) Král skald se tulil k svému ti(Na) Roh zvy od moře zněl po tře(Na)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

374. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O VINETĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Osm reliefů ze života Jacchova. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Soud Parisův. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Alkestis. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SLAVÍCI KRÁLE JANA. (Antonín Klášterský)
  6. Kolos na Rhodu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SONETY SHAKESPEAROVY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SEN SOKRATŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KARIKATURY. (Josef Svatopluk Machar)
  10. ŠÁRKA (Jaroslav Vrchlický)