Pár let dřív než byl odsouzen(J4m)
ku číši bolehlavu(J3f)
měl starý Sokrat divný sen(J4m)
Dlel u moře vln v splavu(J3f)
zřel v kraj který se stmíval(J3f)
a v stíny přecházel(J3m)
pak na svůj klín se díval(J3f)
tam labuť mladou měl(J3m)
Ku ňadrům jeho stulena(J4m)
se toužně k němu tiskla(J3f)
mu křídlem hladíc kolena(J4m)
zobákem rudým blýskla(J3f)
zřel s divnou něhou na ni(J3f)
ve mocném pohnutí(J3m)
jí peří čechral dlaní(J3f)
zřel v zrak jí bez hnutí(J3m)
Však náhle mocný křídel vzmach(J4m)
a v let se labuť zvedla(J3f)
v červánků tryskla žhoucí nach(J4m)
až k horám k nimž Noc sedla(J3f)
tam začla trhat stíny(J3f)
jež shrnul Noci hněv(J3m)
to s výše prohlubiny(J3f)
zněl sladký její zpěv(J3m)
Jak čistý stříbra jasný tón(J4m)
to znělo do červánků(J3f)
a strhalo to mračen shon(J4m)
kol horských obrů spánku(J3f)
a v údolí to znělo(J3f)
jak filomely kvil(J3m)
své Sokrat sklonil čelo(J3f)
a hloub se zamyslil(J3m)
Zněl celý život jemu vstříc(J4m)
z labutě této zpěvu(J3f)
co cítil sám a nemoh říc(J4m)
zde v zářném plálo zjevu(J3f)
s čím po léta měl svízel(J3f)
zde rozluštěno v ráz(J3m)
však vtom zjev bájný zmizel(J3f)
a v husté mlze zhas(J3m)
Sen prchl Povstal Sokrates(J4m)
šel otevříti dvéře(J3f)
hoch sličný k jeho nohám kles(J4m)
zřel v tvář mu v jitra šeře(J3f)
Hoch jmenoval se Plato(J3f)
jen Mistře chvěl se ret(J3m)
kštic jeho měkké zlato(J3f)
políbil prvně kmet(J3m)