Vzpoura soch.

Jaroslav Vrchlický

V svou dílnu vešel bylo před půlno(J5f) své druhy opustil neb zas moci(J5f) dnes propadl jež stále žitím za ním(J5f) se valila jež vrásky jeho skráním(J5f) a duši jeho genia blesk vryla(J5f) Sám ptával se Kdo je ta div la(J5f) jež křídla or duši mla(J5f) jež často dlaň mi na rameno klade(J5f) a víc než luz pohled ženy(J5f) Jak ku je voji zapřaže(J5f) se musím kam chce ona vrhat sle(J5f) v dobách takých chápal velkole(J5f) boj Jakuba s anlem Hospodina(J5f) boj ducha s kterým válčí hmota (J5f) boj světla s tmou boj smrti se životem(J5f) A jakby bodán neviným hrotem(J5f) vstal setřás zem s duše balvan nudy(J5f) a s čela stíny starosti a trudy(J5f) své zapomenuv těz ve pasu(J5f) zas v cíl svůj řil a šel hledat krásu(J5f) V svou dílnu vešel Kolem šero stin(J5f) jen velkým oknem luny mdlý svit vine(J5f) se na podlahu a jak mrakem pluje(J5f) tam na hoře zde stíny přeletuje(J5f) kol na podstavcích v dlouhých plachet řase(J5f) se tměly sochy v koutech v oknech zase(J5f) směs odlit a nad vším luny heb(J5f) svit chvěl se jako voj u kolébky(J5f) A kolébkou jest ulcova dílna(J5f) myšlénce děcku veli a sil(J5f) zde matka krása po prs ži(J5f) Kdo vejde tam ten tep dech vždy (J5f) jak spících bytos jej kouzlo zmá(J5f) tak mystické jsouť tyto dílny chrámy(J5f) pro příští věk klesne ra v rumy(J5f) Zde žije všechno Touhy sny a dumy(J5f) spě v nebe po orlo stezce(J5f) zde v klika se je arabesce(J5f) již nakreslila ruka roztrži(J5f) snem idealu věčnou krásou zpi(J5f) Jsou asyly kam vždy se davy skry(J5f) všech bo vyhnaných kde poesii(J5f) ve svě zisku útrapy a špíny(J5f) vždy kyne oddech vlíd pohostin(J5f) jsou hony kde vti klíčí(J5f) na plé bíd cha trpasličí(J5f) V svou dílnu vešel teď se volným til(J5f) Sen duše své za nímž se ta řítil(J5f) stál veli a nedostup zase(J5f) před ním v své božské nesmrtel kráse(J5f) On usmál se a sklonil v dla hlavu(J5f) Sed na balvan a v myšlének svých vřavu(J5f) svou pustil duši jako chlapec draka(J5f) ve trů svár by vzlétl nad oblaka(J5f) Hned řil vše a hned se vysmál všemu(J5f) Noc byla tichá hle zdálo se mu(J5f) že mezi kamením cos vzdechlo tiše(J5f) I ohlédl se Ticho cos tu še(J5f) cos se jde blíž Ó těž sně(J5f) Chtěl povstati však v tomto okamže(J5f) co snil to hoto juž před ním sto(J5f) a z kou dílny postavy se ro(J5f) co teď mu ješ balvan v oko kmi(J5f) z mlh noří se a je to Afrodita(J5f) jak druhdy vstala slič z klínu moři(J5f) A za ji postavy se noří(J5f) a brzy v měci jenž oknem skvě(J5f) plá v dílnu sto před ním Olymp ce(J5f) a genio reci polobozi(J5f) mečem juž anebo blesky hro(J5f) pak an a proroci a sva(J5f) a Madonny vše před sebou zří státi(J5f) ten rod kolos jež nosil v duši(J5f) jichž srd tlukem jeho srdce buší(J5f) sny vtěle jež odchoval v muce(J5f) kol ku se a vztahu své ruce(J5f) a v jed směsici se k němu ří(J5f) a vola My nechcem nechcem žíti(J5f) Kdo právo dal ti v myšlének svých sporu(J5f) že kat volat smíš nás ze mramoru(J5f) kde ky spíme poklid a tiše(J5f) Jak zlí se tvé malicher še(J5f) tak dlátem zbouzíš nás a pověz k čemu(J5f) Ten věk v němž no vzplát geniu tvému(J5f) jest krásy sok to krařův jest plé(J5f) Ó šťast druzi kte skrý ze(J5f) kdes na Hellady nivách kte rumy(J5f) teď ješ ta střežíce jich dumy(J5f) A kletbou nejhorší buď ruka kle(J5f) jež najde je a vrá světlu světa(J5f) neb tento věk je mrz tu pod(J5f) on ne bo on pouze modly(J5f) on kle před zlatem a kráse pli(J5f) v tvář vznešenou on lhostej se (J5f) na božství v soše v obrazu i v básni(J5f) Ó požehna vy a třikrát šťast(J5f) ve lek vřa kteří ztroskoni(J5f) jste ušli krařů těch pohr(J5f) a nemute Olympickou krásu(J5f) po dlaž vléci luze ku pospasu(J5f) Vy šťastni též kdo v hla mistrů spíte(J5f) a šťastni dokud jen se nezbute(J5f) Ó klet buď čas kdy ruka dláto zvedne(J5f) Proč nenecháš nás ve mramoru led(J5f) spát hrobce ky Proč nás k ži křísíš(J5f) a v hanbu doby bez soucitu síš(J5f) tu čistotu květ vlast duše ry(J5f) Nech spáti nás Nám tento svět je ci(J5f) Byl ovšem čas kdy sochy ze mramoru(J5f) se daly volat bez trýz a vzdoru(J5f) kdy samy mistrům do obje sletly(J5f) jak idealem v jejich nitru vzkvetly(J5f) kdy Madonny se mistrům zjevovaly(J5f) a samy v noci modelem jim stály(J5f) však ji li žili Tato chasa(J5f) je lidstva kal ta ne co je krása(J5f) ta za ziskem jen šíle se ří(J5f) Ó přej nám klid my nechcem nechcem žíti(J5f) Jak šu proudy na vzbouřeném moři(J5f) kdy fantastic zjevy z mlh se noří(J5f) v den podzim zář slunce zimomři(J5f) kdy jako skrze slzy do splý(J5f) a z různých zvu hle jeden větší(J5f) v němž všecky splynou nad ostatní předčí(J5f) tak splývalo vše v ulco sluchu(J5f) a v šumu šeptu hlaholu a ruchu(J5f) zas prosbu slyšel únlivou zníti(J5f) Ó přej nám klid my nechcem nechcem žíti(J5f) Jak v pralese kde tr jenž spal v dou(J5f) se hle vzbu oddechne si z hloubi(J5f) sta větvím habrů sosen bříz a bu(J5f) cos našeptá v jednom moři zvu(J5f) les tone ce stříbr klas trávy(J5f) v tom zpí jako modřínu krov tma(J5f) a je to šum a praskot je to lká(J5f) du zvuk jak trouba z nena(J5f) vše přehluší a zní v to vlnobi(J5f) tak zde hlas bouřil Nechcem nechcem žíti(J5f) A jeden hlas děl Ži tak je krát(J5f) a ženy obje tak příliš slad(J5f) nech planých snů a matných horo(J5f) a užij mladost dokud kol tvých skrá(J5f) se zla clona dívčích vla(J5f) Chceš blázne větší nati snad krásu(J5f) a štěs než jest ve ručí ženy(J5f) A dru pravil Ce vyje(J5f) tvůj svět se zří dechem skutečnosti(J5f) Buď moudrým jen jdi drahou prostřednosti(J5f) je ujeta a ru pohodlna(J5f) tam visti nepostří vlna(J5f) smích pokryt a podlých blb slina(J5f) Na duši tvou pomalu lehne špína(J5f) a budeš rov jim a necha (J5f) Víc ideal neslá v své (J5f) muž ctihod a občan a to stačí(J5f) k jhu všednosti v němž ce svět teď kráčí(J5f) To vše ti me nás li necháš spáti(J5f) když přestaneš nás z klidu burcovati(J5f) když ušetříš nás pohledu těch da(J5f) jich úsudku a žvastu jež zvou slávu(J5f) a nechceš li my zabráme tomu(J5f) v jiz šum a ruch a bouře hromu(J5f) a sochaře v tom di strach se chápe(J5f) Sta lých paží teď se po něm pe(J5f) sta noh se splí a sta rukou hro(J5f) A furiemi jsou teď klid bozi(J5f) On jak jej paže jejich škr(J5f) jak ha vlastních jeho snů jej dr(J5f) hněv vstá v něm a jako lvice třese(J5f) svou hřívou la obrovská v něm hne se(J5f) i vstane zahřmí Vy mute žíti(J5f) tomu chci vy jenž jste vlnobi(J5f) a chaos vřava zmatek smečka (J5f) klid budete a jas z nichž Afrodita(J5f) vel lo vstane v pl kráse(J5f) Zda ptal se bůh v praku šedém čase(J5f) když jeho tvůrčí dech chtěl prohřát hmotu(J5f) chceš otroku chceš vzplanout ku životu(J5f) Zda přetal co bude trpět jednou(J5f) též jsem tvůrce fata rukou lednou(J5f) vás chytnu do hně vás krásy hodím(J5f) za pomstu člověk že se na smrt rodím(J5f) vy mute žít pro vše příští časy(J5f) Můj život za váš A zas bouř hlasy(J5f) všech vzdorucích dílnou hluč zněly(J5f) hněv ob odsouzených po věk ce(J5f) být stráží pa a panských sa(J5f) hněv kariatid jež tu ku zrádu(J5f) že jednou břemene a nudy syty(J5f) s beder svých svrhnou porly a štíty(J5f) hněv bo že tak dlouho luza smě(J5f) smí zrakem frivolním jich čis la(J5f) bez trestu hltat Hněv ten rostl v moře(J5f) A oknem dílny plála ran zoře(J5f) když s ducha svého stíny v strašném boji(J5f) se sochař zbudil ticho kolem sto(J5f) vše jako v noci když se do vracel(J5f) Krok noci posled se s nebe ztrácel(J5f) a tr vese vál ulicemi(J5f) a třásl sil stro haluzemi(J5f) a vlny v řece v čilejší běh čeřil(J5f) A člověk kte pasil juž řil(J5f) a světlo tr z ulice ruch či(J5f) kol torsa jeho pra no ly(J5f) v něm zbudily proud kte nepodle(J5f) nechť doby zloba sebece šle(J5f) Ta la lev jejž všednost neztr(J5f) a užce jenž v odvet pra K práci(J5f)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

11. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MARIA AEGYPTIACA (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Jaroslav Vrchlický)
  3. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Osm reliefů ze života Jacchova. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ŠÁRKA (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SEN SOKRATŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  9. None (Jaroslav Vrchlický)
  10. Poesie. (Jaroslav Vrchlický)