Romance o velkém štěstí.

Jaroslav Vrchlický

Svůj celý život dlouhý o velkém štěstí snil, co marné vzplálo touhy, jen pro to štěstí žil! Kdys mládí na úsvitě on hrdě sobě řek’, být čistým vždy jak dítě přes všeho zlost i vztek. Od rtů si odtrhnouti všech plesů každou číš, a čist jít další poutí, být svému štěstí blíž. A míjela tak léta, jak mraky nebem jdou, co snah, tuch v duši zkvétá mu hudbou zázračnou! Však potlačil on všecky, ať slují jakkoli, ať žena, úsměv dětský, to všecko nebolí. Chtěl v čistém vítat hávu to velké štěstí své, a neměl, kam klást hlavu v té bouři zuřivé. A přečkal vše – teď kloní nad azaleje sníh skráň mdlou – cos v duši zvoní, než těcha – spíš teď smích. „Je tvoje žití prázdné jak tento bílý květ, co ze všeho máš, blázne? Zde stojíš snící kmet! Je pozdě! Spat jdi! – Síly již nemáš, ve hrob spěš, kde jiní blaho pili, tam s prázdnem odejdeš!“ A sní – a slza vroucí se vkrádá jemu v líc, své srdce slyší tlouci a každý tluk dí: Nic! V tom s bílé azaleje v dlaň schví se jemu list. To velké štěstí zde je! Co více chceš? Jsi čist tak jako já, jsi čist!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

312. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. SLOKY. (František Kvapil)
  3. OKNO (Viktor Dyk)
  4. None (Karel Babánek)
  5. Byl šťasten jsem... (Adolf Heyduk)
  6. ZA TEBOU. (Adolf Brabec)
  7. Píseň úvodní. (Jan Červenka)
  8. POZDNÍ SMUTEK (Antonín Sova)
  9. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Reliquie. (Adolf Bohuslav Dostal)