SLOKY.

Jaroslav Vrchlický

Ó jak jsme moudří! Honíme jen stíny a léta mučíme se pro vteřiny a léta propláčem ve dlouhém trudu a jako dítě šeptneme si znova ta stokrát stará a zas stokrát nová, ta mystická a čarodějná slova: Já ještě šťasten budu! V tom, co nám ještě silou oko září, na skráně sahá šedinou nám stáří, tu procítáme ze dlouhého bludu; však v tom, co rakev stínem svým vše schová, slyšíme z dna jejího zníti znova ta mystická a čarodějná slova: Já ještě šťasten budu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

818. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  2. ŠLO TŘICET MOJICH ROKŮ... (Antonín Klášterský)
  3. DVA PORTRÉTY (Xaver Dvořák)
  4. XIII. My mnoho slov jsme mluvili (Petr Křička)
  5. POHÁDKY. (Vladimír Frída)
  6. Ach, jak tu letí léta! (Jan Pelíšek)
  7. X. (Josef Kubelka)
  8. Reliquie. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. SAMOTA V LESE (Jiří Mahen)
  10. báseň bez názvu (Karel Babánek)