PÍSEŇ NEŠŤASTNÝCH MILENCŮ.

Jaroslav Vrchlický

Kdo může říci Láska je zlem(Na) Je blaho i tenkrát když raní(Na) My s korunou z hloží na čele jdem(Na) však s úsměvem(Na) zpět zříme jen za ní a za ní(Na) Na nohách krev a na čele krev(Na) však v duších květ edenských fijal(Na) jas v očích a na rtu mystický zpěv(Na) a každý z cev(Na) dýchá zpět od ní co přijal(Na) Kdo může říci Láska je zlem(Na) Ten pravou moc její nezná(Na) dál drahou mléčnou na vzdory všem(Na) s písní my jdem(Na) Smrt sama noc je nám hvězdná(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

399. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska. (Vincenc Furch)
  2. Přišla dnes ke mně zas láska má... (Josef Pachmayer)
  3. SVATOKRÁDCE (Otokar Fischer)
  4. O láska k MRAVNOSTI mé srdce nutí. (Adolf Racek)
  5. LXXXII. Cíl. (František Matouš Klácel)
  6. Věčnost lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  8. None (Josef Holý)
  9. III. Jak jen může Sobectví mrzkou vlnou (Jaroslav Vrchlický)
  10. APOSTROFA LÁSKY. (Zikmund Winter)