VĚNOVÁNÍ

Jaroslav Vrchlický

Nejstarší Ty dcero moje, osud neblahý i blahý přes práh domu otcovského když mi odvádí Tě záhy; zazpívám Ti na rozchodu starou píseň o Vinetě, o slovanské Atlantidě, o zapadlém v moři světě. Z moře vln a z moře báje, z minula do budoucnosti, kéž Ti mládí připomene! Kéž jak most se Tobě klene! Žes’ je klidné, šťastné měla, jediná jest moje pýcha, kterou nad vavřínu snítku hruď má v blahém klidu dýchá. Za náš práh ať prodlouží se báje Mládí Tobě krásná! Co svým zval jsem, dal jsem, dítě, vezmi, jdi a budiž šťastna!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

793. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VĚNOVÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  2. Předslov. (Alois Škampa)
  3. Matička mi děla ve snu: (Irma Geisslová)
  4. None (Karel Babánek)
  5. DO DÁLI. (Josef Václav Sládek)
  6. VLASTA POKORNÝ (Karel Toman)
  7. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  8. SETKÁNÍ. (Otakar Theer)
  9. Za jasmínovým parkem jen... (Adolf Brabec)
  10. Mare amaritudinis! (Xaver Dvořák)