Na cestách svých jsem zapad v hlubou strž(J5m)
kde uzavřené v kruhu balvany(J5m)
zeď tkaly neprostupnou dokola(J5m)
jak uzamčen by světu tento kout(J5m)
Po černé hlati basaltových tesů(J5f)
se svíjel dolů zmije stříbrná(J5m)
zdroj skalní k němuž jako na besedu(J5f)
si sedla tíseň thují olší lísek(J5f)
v jichž šero jasmín zářné hvězdy tkal(J5m)
do změti floxů slezů nočních fijal(J5f)
jichž vůně mdlá v sen lehce ukájí(J5m)
Brouk během letem nezčeřila voda(J5f)
to ticho kol a motýl pestrokřídlý(J5f)
jak ode stvolu odtržený květ(J5m)
se feerickým letem jak v snu mihnul(J5f)
však ani vlnkou vzduchu neotřás(J5m)
jenž zdál se státi v slunci poledním(J5m)
jak nepropustná zlatem prozářená(J5f)
a jemně stkaná clona za níž Bůh(J5m)
Nesmírný azur jak číš zvrácená(J5m)
dnem tyrkysovým dolů jen se třás(J5m)
nad černými skal hroty jako bod(J5m)
kýs velký pták s rozpjatým křídlem stál(J5m)
A ticho bylo velké příšerné(J5m)
a hlubé tak že odloupnutý štěrk(J5m)
pod nohou kozy která v čilimníku(J5f)
a kručince se pásla nade mnou(J5m)
zněl jako hlahol vzdáleného hromu(J5f)
jak dopadal se zvolna odrážeje(J5f)
od srázu k srázu Seděl jsem a snil(J5m)
Bez mety určité sny moje letly(J5f)
ne motýlů rej a ne zástup vran(J5m)
však neurčité byly jako tíseň(J5f)
larv v kterých dříme hmyzu budoucnost(J5m)
a znikly brzy v dálce v azuru(J5m)
té obrácené číši tyrkysové(J5f)
bez sledu zmizely kol zlata mlha(J5f)
jak z oné vzdušné clony utkána(J5m)
za kterou Boha přítomnost jsem tušil(J5f)
má zatopila víčka a já cítil(J5f)
jak z bytosti mé zvolna odloupává(J5f)
se cosi co tam posud cizí bylo(J5f)
jak lehčím stávám se a nevím čím(J5m)
Vše prchlo někam Lásky nebylo(J5m)
ni záští výčitek i svědomí(J5m)
syk dotěrný spal spitý vůní fial(J5f)
a keřů výdechem a jak ten štěrk(J5m)
se odloupává s boků příkrých skal(J5m)
tak cosi padalo též s duše mojí(J5f)
vše liché cetky hluché škváry v hloub(J5m)
Mně bylo jak bych s touto skalou srost(J5m)
o kterou opřen byl jsem noha moje(J5f)
jak vzrůstala by v černou prsť a mech(J5m)
a polních zvonců modré kalichy(J5m)
jak oči patřily v můj zrak jenž strnul(J5f)
v bod jeden upřen Krve koloběh(J5m)
se zastavil jak vlna pod ledem(J5m)
tluk srdce ustal smysly jala noc(J5m)
tak chladná konejšivá útulná(J5m)
zkad vzešlo všecko jen ta zlatá mlha(J5f)
vln vzduchových za níž jsem Boha tušil(J5f)
se chvěla kol a v chvění tom jsem cítil(J5f)
vlát duši světa řkoucí Já jsem Bůh(J5m)