VI. U nás sněhu ve závějích

Jaroslav Vrchlický

U nás sněhu ve závějích skřípou vozu těžká kola, chaloupky div nezapadly v sníh – ten noční čepec zimy. U nás v krbu svítí popel a nad krbem hoří louče, za kamny se sváří děti o pohádky na rtech báby. U nás bzučí kolovraty, staří opět vypravují šedou hlavou kývajíce o těch starých, zlatých časech. Mládež, jež se v stínu líbá, nechce věřit jejich zvěsti; z venku ze tmy zvonky znějí, v jizbě bzučí kolovraty. A já, básník, sto mil od nich bloudím sám na břehu moře, v duši ony dětství ráje, ale hořkou slzu v oku. Až v mé srdce jdou ty zvěsti o těch starých, zlatých časech, slyším bzučet kolovraty, stírám slzu – a juž věřím.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

104. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  2. Poesie. (Adolf Heyduk)
  3. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  4. Rudé listí. (Adolf Heyduk)
  5. Ztraceným snům. (Alois Škampa)
  6. Slza. (Bohuslav Čermák)
  7. NA PŮDĚ. (Eliška Krásnohorská)
  8. IX. Na blankytě nebeském se šeří (Josef Kalus)
  9. Jaro. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Kolovrátek. (Karel Sudimír Šnajdr)