LÉTO

Xaver Dvořák

Žhavý žár a země prahne, jak bys viděl na sta úst otevřených, zda se nahne obloha: „Otevř’ se, spusť!“ V tichu, jež kol prostřeno je, hlasy slyš jak mluvit by; šelest klasů, listí to je, jsou to jejich modlitby. K obloze to všechno vzhlíží, spása přijde odtamtud; už se oblak tiše plíží a blesk šlehl, žhavý prut! Vítr zadul do obilí, vášnivější stal se šum; neustává, ještě chvíli, oblak přilne k země rtům! – Vydrž ještě duše zprahlá, vydrž ve svých modlitbách, otevře se nebe znáhla, protrhnou se studně vláh!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

655. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  2. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  3. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  4. děťátka (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PRŠÍ! (Pavla Maternová)
  6. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. None (Karel Leger)
  8. HVĚZDA. (Hermor Lilia)
  9. Na dušičky. (Josef Svatopluk Machar)
  10. V STARÉM PARKU (Jaroslav Vrchlický)