Anuradhapura.

Jaroslav Vrchlický

Má každý snů svých Anuradhapuru. Tam leží všecko: sladké illuse, sny mládí, hříčky, pevná předsevzetí a sliby nedodržené a závratě a výbuchy všech smělých opojení, ty lehkonohé, podkasané nymfy, a břečtan zapomnění vyrůstá a přes všecko se klene zázračně, vše opíná, co mrtvé leží tam v těch hlubinách, v té tříšti bezbarvé, v těch athletických posách kolossů. Vše sní to tam a čeká na tebe let řadu dlouhou – jistě dočká se, když jindy ne, v poslední chvíli přec, pak zahrne tě, že sám nezvíš ani, ký život pravý byl... však pozdě již.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

461. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z HLUBIN. (Antonín Klášterský)
  2. III. Tak nikdy, věř, jsem snům neblahořečil (Jaroslav Vrchlický)
  3. báseň bez názvu (Karel Leger)
  4. SAMOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Duše. (Julius Alois Koráb)
  6. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  7. PRAMEN. (František Taufer)
  8. Konvalinka. (Anna Simerská)
  9. Vigilie. (Augustin Eugen Mužík)
  10. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)