III. Tak nikdy, věř, jsem snům neblahořečil

Jaroslav Vrchlický

Tak nikdy, věř, jsem snům neblahořečil jak nyní, co smím tebe milovati! Vzpomínka málo, ale sny jsou všecko: Toť život stlumený, jak za oponou, kam nevnikne zrak všední zvědavosti. A proto vítám sen, za jeho branou, stín její na mdlá víčka jak se skloní, ty sedíš hned a na prahu mne vítáš s tím vlídným, sladkým, roztouženým okem mně ruku dáš, tu bělostnou a měkkou, a vedeš dál mne po svém boku, v říše, kde sami jsme, kde pouze naše srdce a naše vzdechy, naše touhy mluví. Ty valné říše snů teď procházíme, jak vodní spoustou chodí mlčenlivé a bledé svity luny, které duhy na kapraď tkají a na hlavy medus, na perleťové kraje spících škeblí, na tíseň korálů a vodních liljí... A stejné divy nám se dějí v duších pod svitem tvojí blízké přítomnosti, vše plá a svítí ve stlumeném světle, jak flora podmořská, vše duhovité a vzdušné vážně hledí na nás vůkol, ba svaté skoro, nebo sen je svatý. Myšlenka všední nepotřísní duši, jež, bílý leknín, patří k nebi vzhůru, v svém srdci tebe, zářnou, zlatou krůpěj. Ó, budiž v mojich snech sny požehnána, za jejichž branou, sotva cloní víčka, ty sedíš čekajíc můj příchod jistý. Ó čekej! Přijdu zítra, dnes a vždycky!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

276. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
Duše. (Julius Alois Koráb)
V letní noci. (Rudolf Pokorný)
NOC. (Vladimír Frída)
HOLUBIČKY. (Ladislav Arietto)
Anuradhapura. (Jaroslav Vrchlický)
Triumf. (Viktor Dyk)
PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
BÁSNÍCI. (Jaroslav Vrchlický)
VŽDY A VŠUDE. (Antonín Klášterský)