Romance.

Jaroslav Vrchlický

Byl jeden muž, jenž než šel spat, si vždycky báseň přečet rád, na to se těšil celý den, vždy jistě usnul spokojen. I dostal jednou knihu jednu, v ni hled’ – byl vzrušen duše ke dnu. Leč okamžitě k sobě děl: „Jen v svátek bych to čísti měl, já počkám s tím, však přijde čas, to bude srdci pravý kvas, jen tak číst se to nepřísluší, dřív slavně musí být v mé duši.“ A život plynul, vichru let, muž před usnutím verš vždy čet, leč k oněm nesáh slavnostním, jen s úctou zbožnou pohled k nim; až přijde onen svátek nitra, chtěl s knihou tou se dočkat jitra. Ach, kolikrát se nesmělá nad knihou ruka zachvěla! Leč vždycky děl mu vnitřní hlas: Ne, ještě není svátku čas pro tyto rythmy, tu spleť rýmů, to schovej k hodu nejvyššímu! A přišel čas a šedin květ a muž té knihy nepřečet, když po ní sáh, v svém nitru ples, v tom smrtí schvácen v lože kles. Div, že mu stín v tom zkalil zraky – Však větší, že byl vůbec taký!

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

561. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Život. (Josef Václav Sládek)
  2. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Josef Svatopluk Machar)
  3. XLVI. Vždy slýchám: lidé básně skládají (Vítězslav Hálek)
  4. Zavržený. (Alois Škampa)
  5. CHCI ŽÍT! (Jaroslav Vrchlický)
  6. Fragment.*) (Josef Svatopluk Machar)
  7. OPATRNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Jan Neruda)
  9. „NESMRTELNOST“. (Josef Svatopluk Machar)
  10. PO SMRTI. (Antonín Klášterský)