Arete.

Jaroslav Vrchlický

Arete, krásná Aristippa dceř a hrdá jako Juno, si vyšla večer v háje tmavou šeř, kdy vycházíš ty, luno! A před tvou tváří, která symbolem je smavé Afrodity, jí splýval s rtů hrdosti plápolem ten smělý hovor hbitý: Slyš, holoubků jež párem tažena svět držíš pod svou nohou, já nechci býti láskou blažena jak všecko pod oblohou! Nechť každý lká pod sladkým tvojím jhem, mře, zmítá se a svíjí, dceř otce filosofa hrdá jsem, tvou zhrdám poesií. Tvou zhrdám něhou, tvými plameny, myšlence zasvěcena já nechci nikdy muže rameny být k loži přivlečena! Já velké zasvěcuju Palladě svůj celý život čistý! – V tom divný ševel zvučel po sadě jak chechtot mezi listy. A rázem blízký rozdělil se keř, v něm svítilo dvé očí, než ohlédne se Aristippa dceř, faun starý z něho skočí; je hrozný, plný prachu, na bradě má ještě zbytky pěny: Já slyšel, cos tu lkala k Palladě, ó křehké slovo ženy! I prchá Arete a za ní on, juž přižehnul ji k hrudi, dech jeho cítila a lásky zvon ji náhle ze sna budí. Kde faun jest? – Zmizel. Ale jeho dech otrávil její duši; teď vášně palný a neznámý žeh jí mozek v hlavě suší. Teď cítí jen, že musí milovat a muže za objetí že dá i život! Sama v divý chvat za faunem v houští letí. A na měsíce ploše zářivé hle velká, obrovitá plá Afrodita! V tváři hněvivé jí zlobný úsměv kmitá. Ví, kořist vyrvala juž Palladě, svůj prohlíží lup jistý, a divný ševel zvučí po sadě jak chechtot mezi listy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

17. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  2. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  3. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  4. SONETY SHAKESPEAROVY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ŽENA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Bustě Dantově nad mým stolem. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Za Antonínem Chittussim. (Jaroslav Vrchlický)
  10. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)