Sentimentální ballada.

Viktor Dyk

I on ví: V království předků to kdesi, uprostřed lesů, hor stojí ten hrad. Není tam příšery, která tak děsí... A kdo tam pronikne, umí se smát! Smáti se do oblak, která tam čistá! Smáti se v komnatách, kde bol vždy ztich’! Smáti se všemu, co vzrůsti se chystá! Dětinský, veselý, volný ten smích! To on ví. V paláci trvá však dále uprostřed hladkých svých dvořanů řad. Království spravuje ku Boží chvále. Moudrý je, slavný je – nezná se smát! A kdyby odešel, v nový cíl věře, ví, hrad ten zaklel by démon mu pryč... Devíti zámky by zavřel mu dvéře, do řeky hodil by železný klíč!

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

280. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRÁL SÁVA. (Vítězslav Hálek)
  2. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)
  3. FARÁŘOVO TAJEMSTVÍ. (Antonín Klášterský)
  4. Lipka pod Libicí. (František Kyselý)
  5. ZLATÁ PŘADLENA. (Zikmund Winter)
  6. 394. Okoslepný oblak, jenž ji slonil, (Jan Kollár)
  7. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  8. 598. A ten tu co, Miloto! jest za dům, (Jan Kollár)
  9. Má snivá láska nemohla (Gustav Dörfl)
  10. 290. Letem, jakým na rejdišti Britan (Jan Kollár)