KRÁL SÁVA.

Vítězslav Hálek

Sté panoval léto Sáva král(Y3a) a byl vždy věhlasem jasný(D3a) tu knížatům pánům vědět dal(Y3a) Chci znáti kdo z vás je šťastný(D3a) Jak knížatům přišla o tom věst(Y3a) hned každý zadumán sedne(D3a) životu kouká v zašlou tresť(Y3a) to jak když záclonu zvedne(D3a) A postavy uzří zlačnělé(Y3a) jak po cti vyzábly hladem(D3a) v nich duše už mrtvě ztupělé(Y3a) v nich sebe poznává snadem(D3a) Zří jeden jak jaro promrhal(Y3a) na časnou jeseně vrásku(D3a) tam ten jak žen na sta miloval(Y3a) a přece nepoznal lásku(D3a) A ten zde jak choť má křehkou ctnost(Y3a) to dlouhou nocí jej trápí(D3a) tam tomu je rozmar řídký host(Y3a) ač často vínem jej ztápí(D3a) Svou každý jen chorou vidí část(Y3a) ta kalným pohledem leká(D3a) v tom nemnoho blaha velká strast(Y3a) král smuten na trůně čeká(D3a) Král Sáva jde s trůnu zasmušil(Y3a) jde k moři po břehu kráčí(D3a) Co platno bych sto let králem byl(Y3a) teď stý rok loučím se v pláči(D3a) Tu uvidí chyšku chudobnou(Y3a) v lov rybák spravuje sítě(D3a) a matka si písní lahodnou(Y3a) v sen hejčká anděla dítě(D3a) V kout uloží si je na plenku(Y3a) je postře bělavou sítí(D3a) a hlídá mu sen i myšlenku(Y3a) jež z plných tvářiček svítí(D3a) A rybák se v práci zastaví(Y3a) jde blíže pokradmo v tichu(D3a) ty tvářičky rdí se do zdraví(Y3a) a hrajou v líbezném smíchu(D3a) On s dítka se dívá na ženu(Y3a) Toť ráj toť nebe je vlastní(D3a) A žena stře náruč blaženu(Y3a) Hle muži přece jsme šťastni(D3a) Jde s úsměvem na trůn Sáva král(Y3a) a s trůnu knížatům věstí(D3a) Kdo u matky štěstí nepoznal(Y3a) byť král byl neviděl štěstí(D3a)

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

251. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sentimentální ballada. (Viktor Dyk)
  2. 290. Letem, jakým na rejdišti Britan (Jan Kollár)
  3. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)
  4. NA SMRT JEDNÉ TKALCOVÉ (Antonín Sova)
  5. MILENČIN VRAH (Antonín Sova)
  6. Já po louce, tys cestou šel, (Josef Holý)
  7. Cože vzdycháš takto přehluboce (František Sušil)
  8. NA PŮDĚ. (Eliška Krásnohorská)
  9. Sonet o bídě života. (Josef Svatopluk Machar)
  10. 598. A ten tu co, Miloto! jest za dům, (Jan Kollár)