NA SMRT JEDNÉ TKALCOVÉ

Antonín Sova

A tkajíc divy – sluch můj slyší: zemřela za stavem v své říši. Tak stav svůj tkalci nazývají, jak králové v svém trůní kraji, neb celé dny tam vysedají. Z žen jedna, jak je hory daří, v svém tkala mládí, ženství, stáří. Tam v horách, plochých ňader ženy stárnoucí u tkaní svých stavů dny celé v práci pohříženy jen k člunkům svážející hlavu, zázračné, barevné své dílo pokorně v šedivých dnech tkají, životem vězňů umírají ať v horách jaro, ať je bílo. Ať slavík pěje, jabloň zkvítá, ať v hory vábí vášeň skrytá, je třeba žít, dát dětem jísti, zas tkát je zaučit a přísti. A v prostorného stavu říši, jenž zdá se někdy síňky vyšší a širší jako rakev tmavá, se o duchovním přemítává, zvlášť večer, když se sejdou temnem duchaři bájit o tajemném. Tak našli mrtvou – den kdy tmavne, v té její rakve říši slavné.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

161. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)
  2. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  3. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  4. Poesie. (Adolf Heyduk)
  5. Roztoužené ženy (Antonín Sova)
  6. XIV. Tkalcovský stav stojí. (Josef Kalus)
  7. NA PŮDĚ. (Eliška Krásnohorská)
  8. Rubáš (Jan Neruda)
  9. Chaloupka. (Svatopluk Čech)
  10. Sonet na památku Marie P.... (Josef Svatopluk Machar)