PO DRUŽCE TAKOVÉ...

Zikmund Winter

Po družce takové jakou si zvolil pták(J6m) když z jara pocítil že nemůže být sám(J6m) když kolem dokola už bylo smutno tak(J6m) a každý hnízdo měl jen on byl ještě sám(J6m) Po družce takové jakou si zvolil pták(J6m) tak rodem blízké mu jen sladší let a zrak(J6m) klidnější let a zrak(J3m) Po družce takové takové toužívám(J6m) Oh družku takovou mít jež by létala(J6m) tak volně ve vzduchu jak létám jen já sám(J6m) leč se mnou zároveň zas pod krov slétala(J6m) když tepla úkrytu ve hnízdě hledávám(J6m) Bezpečno teplo hnízd Jak to ocenit zná(J6m) kdo křídlatý jak já a přec tak slabý pták(J6m) prostorem vychladlý svá křídla znavená(J6m) a tolik znavený a vyděšený zrak(J6m) opory tepla zapotřebí má(J5m) prchaje tam a sem(J3m) před Žití Ostřížem(J3m) prchaje sem a tam(J3m) a přece nemaje se vyhnout ukrýt kam(J6m) Po družce takové jakou si zvolil pták(J6m) když z jara pocítil že nemůže být sám(J6m) když jaro v hrdle měl a cítil ubožák(J6m) že nikdy nemůže to vytvořit si sám(J6m) co by co druhé já tvar jeho mělo mít(J6m) dál po něm mělo žít(J3m) Po družce takové takové toužívám(J6m) Ba družka taková jež ptačí samička(J6m) by třeba nezpívala jako zpívám sám(J6m) však jež by že víc klidu v těle tepla má(J6m) svou péčí a svou krví dovedla(J5m) tvar pevný teplo dát(J3m) čemu tvar teplo dát já nedovedu sám(J6m) Ba teplo pro plody ba družka oddaná(J6m) Tu umí ocenit takový chorý pták(J6m) jenž tělo prochladlé svá křídla znavená(J6m) přec ve svém hrdle zpěv a v nitru touhu má(J6m) to vytvořit(J2m) tomu dát žít(J2m) co dále žilo by co druhé jeho já(J6m) Po družce takové jakou si zvolil pták(J6m) když z jara pocítil že nemůže být sám(J6m) tak rodem blízké mu jen sladší let a zrak(J6m) klidnější let a zrak(J3m) Po družce takové takové toužívám(J6m)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

941. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZÁZRAČNÁ OŽIVENÍ (Antonín Sova)
  2. HLASY VEČERNÍ SAMOTY (Antonín Sova)
  3. Čapí hnízdo. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Kout mezi lesy (Antonín Sova)
  5. 6.   Jdu první jarní den tiše světit k lesu, (Stanislav Kostka Neumann)
  6. V prázdnu polí (Antonín Sova)
  7. BALADA Z ODKVĚTLÉ KRAJINY (Antonín Sova)
  8. Z JARNÍCH SMUTKŮ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. NA PRŮSEKU. (Alois Škampa)
  10. PÍSEŇ O DOMOVU (Božena Benešová)