Jakobsen u moře.

Zikmund Winter

Na břehu moře sedí Jakobsen, zapadá slunce, hyne den – daleký sen... To slunce, které v růžích zapadá a v jeho ohních slavná zahrada, to moře hynoucí pro touhu svou, tak krásnou, a přec nedosaženou, ty útlé teskné lodi v snivé dálce – ah viďte, že, můj chorý příteli – nic nad to není krásné! Tonout ve snění, až se v ně celý život promění, pak zhynout jeho krásou... viďte, příteli!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

406. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DEBUTANTCE, KTEROU JSEM VYPÍSKAL. (Bohdan Kaminský)
  2. Mír. (Adolf Heyduk)
  3. Nikdy zpátky! (Bohdan Kaminský)
  4. TICHO NA MOŘI... (Čechoslav Ostravický)
  5. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI. (Vladimír Frída)
  6. NÁLADA (Antonín Klášterský)
  7. VEČERNÍ NÁLADA (Vladimír Frída)
  8. Rorate coeli! (Xaver Dvořák)
  9. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)