Jakobsen u moře.

Zikmund Winter

Jakobsen u moře.
(O. Šimkovi.)
Na břehu moře sedí Jakobsen, zapadá slunce, hyne den – daleký sen... To slunce, které v růžích zapadá a v jeho ohních slavná zahrada, to moře hynoucí pro touhu svou, tak krásnoukrásnou, a přec nedosaženou, ty útlé teskné lodi v snivé dálce – ah viďteviďte, že, můj chorý příteli – nic nad to není krásné! Tonout ve snění, až se v ně celý život promění, pak zhynout jeho krásou... viďte, příteli! [33]
Básně v knize Poezie:
  1. Housle v duši.
  2. Přítel Podzim.
  3. Komtessy.
  4. Jaro.
  5. Slavnost jara.
  6. Prší...
  7. Jarní déšť.
  8. Nálady.
  9. Žluté měsíčky.
  10. My.
  11. Bílé srdce.
  12. Labutě tesknily..
  13. První podzim.
  14. Touha po fialkách na podzim.
  15. Nálady.
  16. Spleen.
  17. Fragment.
  18. Jakobsen u moře.
  19. Evoluce básníka.
  20. Ballada o proměnění ženy v satana,
  21. Život a člověk.
  22. Partenza.
  23. Novalis na podzim.
  24. Patnáctiletý.
  25. Tajemství.
  26. Poslání.
  27. Duše a Vesmír.
  28. Tragedie Duše.
  29. Tajemná slavnost.
  30. Subtilní pantheista.
  31. Odlesky hvězd.
  32. Undina.
  33. Musica sferica.