Ballada o proměnění ženy v satana,

Zikmund Winter

Ballada o proměnění ženy v satana,
A byla hudbou žena magická, jen opojením její zjev se zdál, a sama krása byly těla linie, když po ní roztoužen Faust-člověk zavolal! On dal by za to celý duše klid, ji vzít, ji mít, hořet jí ve vlasech – pusť ho k ní tedy, Mefistofele – ať sšílí na ňadrech, vždyť to chce klidem duše vykoupit! Leč v sladkém na to lásky okamžiku se z lepých forem Satan zachechtal: „Příteli, všechno fikce – forma, linie, měňavý Psyché čar, Venuše pevný sval, u všeho relief ihned vybledne, jak říši představ v mozku opustí – a tváře neurčité, nevzhledné, na konci všeho Marnost usedne, Hnus před vším absolutním, Sklamání a Žal. [35]
Básně v knize Poezie:
  1. Housle v duši.
  2. Přítel Podzim.
  3. Komtessy.
  4. Jaro.
  5. Slavnost jara.
  6. Prší...
  7. Jarní déšť.
  8. Nálady.
  9. Žluté měsíčky.
  10. My.
  11. Bílé srdce.
  12. Labutě tesknily..
  13. První podzim.
  14. Touha po fialkách na podzim.
  15. Nálady.
  16. Spleen.
  17. Fragment.
  18. Jakobsen u moře.
  19. Evoluce básníka.
  20. Ballada o proměnění ženy v satana,
  21. Život a člověk.
  22. Partenza.
  23. Novalis na podzim.
  24. Patnáctiletý.
  25. Tajemství.
  26. Poslání.
  27. Duše a Vesmír.
  28. Tragedie Duše.
  29. Tajemná slavnost.
  30. Subtilní pantheista.
  31. Odlesky hvězd.
  32. Undina.
  33. Musica sferica.