Slavnost jara.

Zikmund Winter

Slavnost jara.
Dnes jarem ovoněné se rozhoupaly zas, rodného kraje zvony se rozhoupaly zas, do dálek, do snů to hlaholil, to plesal, plakal velebný jich hlas! A já jsem zajásal! A já jsem osvěžil! A v daleké se hory rozesnil, a v daleká se moře rozesnil, a v daleké se světy rozesnil – – o věčném rozesnil se přelévání míz, o touze, o lásce a oddanosti čís’, o přástvu měsíce a vlasů rozčesávání – – – A bylo mi tak smutno jarním snem, jak růžím, které příliš krásně voní, a bylo tolik jara v srdci mém, co plachty rozpjaté ho nesou oceánem – a volal jsem: Ó všechny touhy mé a všechna lásko, kterou jsem kdy cítil, a všechno nadšení, jímž se kdy duch můj třpytil – Ó k hymně jaru největší mně dneska, vraťte se, ó vraťte se! [14]
Básně v knize Poezie:
  1. Housle v duši.
  2. Přítel Podzim.
  3. Komtessy.
  4. Jaro.
  5. Slavnost jara.
  6. Prší...
  7. Jarní déšť.
  8. Nálady.
  9. Žluté měsíčky.
  10. My.
  11. Bílé srdce.
  12. Labutě tesknily..
  13. První podzim.
  14. Touha po fialkách na podzim.
  15. Nálady.
  16. Spleen.
  17. Fragment.
  18. Jakobsen u moře.
  19. Evoluce básníka.
  20. Ballada o proměnění ženy v satana,
  21. Život a člověk.
  22. Partenza.
  23. Novalis na podzim.
  24. Patnáctiletý.
  25. Tajemství.
  26. Poslání.
  27. Duše a Vesmír.
  28. Tragedie Duše.
  29. Tajemná slavnost.
  30. Subtilní pantheista.
  31. Odlesky hvězd.
  32. Undina.
  33. Musica sferica.