Nálady.

Zikmund Winter

Nálady.
I. I.
Chtěl melodií utichavě dlouhou, chtěl nedosněným snem jsem se to zpít, utesknit duši v moře sladkou touhou a mazlivou ji láskou vyslabit – pak houslí stonem pomalu ji tavě tak usínat pod rukou bílých snů, hladící lkavě, nekonečně lkavě s mazlivou vášní, sněním fantomů...
[17]
II. II.
Miluju duše snivě zbožňující, tulivě slabé, teplých intimit, miluju moře bezebřežně snící, tesknící po tom, co chce rozvlnit...
Miluju tóny houslí naříkavých, zahřál bych jejich nářky polibky, miluju kouzlo naivně bílých lásek, mateřsky šeptné kyvy kolíbky... Miluju duše jezer zelenavých halených v kouzlo jemných závojů, ty duše měkké, zoufalé a teskné bolestně tulnou láskou miluju... [18]
III.
(Kaleidoskop.)

Padaly hvězdy a padaly v nádherných spadly se tvarechtvarech, v nádherné květy se skládaly v korálných ve krystallech. Zbožňuju krásu mass krystalných v duhových žasnoucí žárech, zbožňuju nános skel nádherných v anticky studených tvarech. [19]