Prší...

Zikmund Winter

Prší... (Déšť v dubnu.)
Je mi tak smutně a malátně, jak déšť drobně studený padá, zdá sese, že hladit mě znenáhla přestala ruka, jež hladila ráda... Je mi tak čisto, tak do pláče, to sen dávný klavírem zvoní – – – zas plakal bych po těch ručinkách běloučkých, jako jsem plakával loni... To bylo taky tak do písní, kdy puky snů mízení věští – a smutek po slunci taky tak v něze chřad’ u plačícím, tesklivém dešti... [15]
Básně v knize Poezie:
  1. Housle v duši.
  2. Přítel Podzim.
  3. Komtessy.
  4. Jaro.
  5. Slavnost jara.
  6. Prší...
  7. Jarní déšť.
  8. Nálady.
  9. Žluté měsíčky.
  10. My.
  11. Bílé srdce.
  12. Labutě tesknily..
  13. První podzim.
  14. Touha po fialkách na podzim.
  15. Nálady.
  16. Spleen.
  17. Fragment.
  18. Jakobsen u moře.
  19. Evoluce básníka.
  20. Ballada o proměnění ženy v satana,
  21. Život a člověk.
  22. Partenza.
  23. Novalis na podzim.
  24. Patnáctiletý.
  25. Tajemství.
  26. Poslání.
  27. Duše a Vesmír.
  28. Tragedie Duše.
  29. Tajemná slavnost.
  30. Subtilní pantheista.
  31. Odlesky hvězd.
  32. Undina.
  33. Musica sferica.