NAD HROBEM UMĚLCE.

Emanuel z Čenkova

„...Byl mučenníkem svého Idealu, šel cestou trnitou, až dotrpěl,“ tak hlásal řečník v pathetickém žalu, hlas jeho hudební se jemně chvěl. A pod tribunou krásně ověnčenou se davy lidstva pestře kupily, nevděku vlasti s duší rozhořčenou posmrtní ctitelé se divili... Leč kdyby mrtvý génij povstal z hrobu a v nové podobě zas vešel v svět, zas klidil by jen útisk, posměch, zlobu, ten lid by zas ho nechal dotrpět... A je tak líp... ať v bídě, nouzi, strasti dál géniové hynou v žití svém, ta fráse aspoň „o nevděku vlasti“ zní tklivě v nekrologu posmrtném.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

265. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LIDSKOST (Antonín Sova)
  2. PIETRO CAPPONI. (Adolf Heyduk)
  3. PRALES. (Jan Opolský)
  4. Odpověď na list přítele. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Otázky. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Píseň Sfing. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. FAUSTOVA ZEMĚ. (Antonín Klášterský)
  8. ČLOVĚKŮV PLÁČ (Antonín Sova)
  9. Jak vyslovit... (Jaroslav Vrchlický)
  10. VŠEM, KTEŘÍ ŠPATNI. (Karel Mašek)