SOCHAŘI, jenž modeloval Madonnu pro vesnický kostel.

Emanuel z Čenkova

Den ke dni toužebně jsem, druhu, na tě zřel, jak z hlíny beztvárné jsi kouzlil formy těl, tvá ruka tvůrčí zápasila s Přírodou, pod prsty tvými rostlo tělo jemně jak čárem vykouzleno z vlhké země linií hřejíc lahodou. Teď tvoříš Madonnu!... V tom věku strpčení a pochyb, nevěry máš dosud nadšení, a v době skepse, v níž se mísí škleb a vzdor, kdy žena přestává již býti ženou, ty, druhu, tvoříš s duší roztouženou Madonnu, – čisté ženy vzor. Na vonném venkově náš selský, snědý lid vždy v dumách strastí svých se přijde pomodlit k tvé soše, příteli!... A dívka v zardění té krásné Marii sen lásky zjeví, k ní vzlétnou starých mužů prosté zpěvy v neklidné době přede žní... Můj druhu, šťastnější jsi nežli poeta, jenž nikým neslyšen jak skřivan povzlétá, nad ruchem města nervósním svůj pěje sen v té době, kdy juž básně přežily se, kdy čte se verš jen z nudy v časopise v dusivém kouři kaváren!

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

213. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. OD TÉ DOBY (Josef Holý)
  3. Ó jižní révo má, na sever vyhoštěná, (Stanislav Kostka Neumann)
  4. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  5. REKVIEM (Rudolf Medek)
  6. V. D. (Rudolf Medek)
  7. Pýcha vzňala modré oko moje, (Josef Holý)
  8. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Za mrtvým. (Jan Červenka)
  10. Parnasie. (Adolf Heyduk)