Ó jižní révo má, na sever vyhoštěná,

Stanislav Kostka Neumann

Ó jižní révo má, na sever vyhoštěná, jak zralé hrozny Tvé mě obklopují všude! A přece v objetí Tvém každý sval mi sténá, po každém polibku mně větší žízeň zbude. Jsem teď již touha jen po panenské Tvé něze, po něze tělesné i po Tvé upřímnosti. Jak moucha malátná po jarním slunci leze mé tělo žíznící až do stárnoucích kostí.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

140. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SOCHAŘI, jenž modeloval Madonnu pro vesnický kostel. (Emanuel z Čenkova)
  2. Stín dávné doby. (Viktor Dyk)
  3. Na strništi. (Jaroslav Vrchlický)
  4. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. OD TÉ DOBY (Josef Holý)
  7. ZLÝ KOHOUT (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Parnasie. (Adolf Heyduk)
  9. V PODZIM JSEM TĚ POZNAL. (Adolf Heyduk)
  10. Sen. (Rudolf Pokorný)