MŮJ OTEC.

Emanuel z Čenkova

Když přijde chvíle stínů zádumčivá, i vítr západní v tlum stromů splývá jak vzdech a vzpírá se pak do krovů, můj staruch otec oknem vždy se dívá přes údol, k mlčivému hřbitovu... Ó v jizbě smutno! Žal pod klenbu čela tam vždy se vkrádá v marném dumání, neb Smrti peruť nedávno se chvěla tím pokojem, když matka dotrpěla pouť žití, plnou těžkých strádání. A jak by kohos očekával chtivě z cest dalekých, můj otec starostlivě zrak v myšlénkách upírá k hřbitovu: tak námořník, jenž přestál bouře divě, se dívá s touhou k svému – domovu...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

822. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ITALSKÁ KRAJINKA. (Adolf Brabec)
  2. 3. VI. 1928 (Viktor Dyk)
  3. Vzpomínka. (Xaver Dvořák)
  4. VI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KRVAVÝ ZÁPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  6. A vlny bouří dál. (Adolf Heyduk)
  7. 78. Vůkol rokle k vraždě čnícý pluji (Jan Kollár)
  8. V BEZESNÉ NOCI. (Karel Babánek)
  9. Jak obr chmurný nad západem stál ( H. Uden)
  10. Valkyra. (Jaroslav Vrchlický)