Ne vlastní výmysl co píšu zde(J5m)
já pouze opakuji starou zvěsť(J5m)
již na východě každý dávno zná(J5m)
Však způsobem svým sdělit chtěl jsem ji(J5m)
a v rouše podat jak se zračila(J5m)
v mé mysli v duši mé Tu mimoděk(J5m)
já vzpomněl modrých slunných smavých dnů(J5m)
jež na východě blaze trávil jsem(J5m)
já nemohl než v touze vzpomínat(J5m)
těch palem kynoucích a granátů(J5m)
na břehu tvém mystická Afriko(J5m)
těch tajůplných ulic v Tunisu(J5m)
těch bílých domů z rána růžových(J5m)
za nimiž z amethystu hory ční(J5m)
těch zamřížených oken vzdorných vrat(J5m)
jež na kvap jenom otvírají se(J5m)
by záhadné vpouštěly postavy(J5m)
těch lidnatých a hlučných bazarů(J5m)
kde zlatotkané divy hedvábné(J5m)
se šerem blýštěly a parfumy(J5m)
vzduch sladce plnily Však především(J5m)
a nejhlouběj já na vás vzpomínal(J5m)
vy temné dlouhé zraky Arabek(J5m)
Jak hvězdně snivě víc než spanile(J5m)
jste závojem se na svět dívaly(J5m)
Vy utkvěly jste v srdci v paměti(J5m)
Sny které ve vás čísti jsem se mněl(J5m)
mé obraznosti byly ovzduším(J5m)
když tuto psal jsem prostou povídku(J5m)
a tak ač cizí přece jesti mou(J5m)
a vaší též ó hledy gazelí(J5m)
Žilť v Bagdadě v dnech slávy chalifů(J5m)
muž spravedlivý kupec zámožný(J5m)
Dům jeho tichý stánek pokoje(J5m)
stál v zahradách kde růže bujely(J5m)
a marhaník se klonil nad studnou(J5m)
Fík s druhé strany stín svůj prostíral(J5m)
na měkký trávník tam na koberci(J5m)
jen prostém doma tkaném scházela(J5m)
se denně rodina večerní chlad(J5m)
když k odpočinku zval a besedám(J5m)
Muž onen jediného syna měl(J5m)
jenž Aziz slul do domu záhy však(J5m)
mu dcerka přibyla když na cestách(J5m)
kdes v poušti s ženou bratr jediný(J5m)
mu zahynul a dívku zanechal(J5m)
To siré poupě přijal soustrastně(J5m)
co druhé dítě stejně milené(J5m)
a nikdy necítila Aziza(J5m)
že krov ten není krovem otcovským(J5m)
v prvních dnech hned pravil ženě muž(J5m)
Až Aziz doroste náš jediný(J5m)
až dospěje nám drahá Aziza(J5m)
pak spojíme je svazkem manželským(J5m)
A žena spokojeně svědčila(J5m)
Buď vůle mého pána splněna(J5m)
Tak bylo tedy prostě určeno(J5m)
a roky minuly a přišel čas(J5m)
kdy obě děti byly dozrály(J5m)
Bylť Aziz sličným silným jinochem(J5m)
a zůstal prostým S otcem denně šel(J5m)
do bazaru kde trávil celý čas(J5m)
kde zboží bohaté jim leželo(J5m)
kde celé město scházívalo se(J5m)
kde kupci cizí z krajů rozličných(J5m)
i poklady své z pásem dalekých(J5m)
i mnohou dobrodružnou divnou zvěsť(J5m)
všem kolem jdoucím kladli na obdiv(J5m)
Co různých věcí viděl slyšel tam(J5m)
Tam Aziz dověděl se co to svět(J5m)
co život jest A večer pod fíkem(J5m)
u studně v libém chladu prodchnutém(J5m)
tak sladce vůní růží kvetoucích(J5m)
vždy vyprávěl Azize co mu den(J5m)
byl přines nového Tu divná báj(J5m)
to byla nádherná neb dojemná(J5m)
neb plna moudrosti z dob pradávných(J5m)
a po druhé to příběh zase byl(J5m)
jenž včera udál se jenž budil smích(J5m)
neb slzy z očí lákal Tu zas byl(J5m)
to zázrak jakýs který v poušti kdes(J5m)
byl karavanu děsil Někdy zas(J5m)
to byla záhada jež do hlubin(J5m)
dum táhla její mysl mladistvou(J5m)
Klid ale povždy v jeho duši byl(J5m)
neb vše co slýchal vše co viděl sám(J5m)
na povrch duše jeho padalo(J5m)
jak obraz oblak padá na vody(J5m)
do jejichž tůně nikdy nevnikne(J5m)
Však duše dívky hlouběj vnímala(J5m)
Jak hvězdy jednou z temna zrozeny(J5m)
na věky planou tak v ní myšlénky(J5m)
jež jednou jasně z tůně poznání(J5m)
se byly vyronily svítiti(J5m)
a hřáti nepřestaly víc jich jas(J5m)
a teplo jejich zbouzet jaly se(J5m)
v ní velkých citů spící zárodky(J5m)
a jako z temných v zemi kořenů(J5m)
se z jara k světlu dere rostlina(J5m)
tak něhy divukrásný sladký květ(J5m)
jí v nitru jako lotus vypučel(J5m)
v tom šeru neurčitých matných snů(J5m)
a rajskou vůní prodchnul duši jí(J5m)
Líc její odlesk nitra jevila(J5m)
do hvězdných očí vláha stoupala(J5m)
a na rty její snivých úsměvů(J5m)
čar nevýzpytný jako motýl sed(J5m)
Však tiše tak ta změna dála se(J5m)
že nikdo sladký zázrak netušil(J5m)
ni Aziz ani jeho rodiče(J5m)
ba sama dívka ne Tu stalo se(J5m)
že jednou ráno než do bazaru(J5m)
se s otcem bral se Aziz zastavil(J5m)
u studně pod fíkem kde Aziza(J5m)
džbán s dlouhým hrdlem vodou plnila(J5m)
Chtěl Aziz pít a ona nahnula(J5m)
mu nádobu S úsměvem děkoval(J5m)
jí Aziz bratrsky ji v náruč vzal(J5m)
a políbil ji klidně na ústa(J5m)
To příběh všední byl však účinek(J5m)
dnes valně od předešlých lišil se(J5m)
Jak slunce stoupající z ranních par(J5m)
na opálovou peruť holubic(J5m)
jež v hejně vítavě mu letí vstříc(J5m)
lesk růžový svůj vrhá právě tak(J5m)
se zora studu růží jevila(J5m)
na tváři dívky dnes Sklopila zrak(J5m)
ve zmatku náhlém Nevšimla si tak(J5m)
že za mříží ve síni rodiče(J5m)
vše byli viděli že šeptali(J5m)
si cosi v důvěře Když vešla v dům(J5m)
byl Aziz s otcem odešel však máť(J5m)
jí pravila Hle dítě přišel čas(J5m)
pro sňatek váš Buď věčně chválen Bůh(J5m)
A tiskla dívku k prsům Cítila(J5m)
jak srdce její tlouklo radostně(J5m)
a vděčna za tu lásku žehnala(J5m)
jí sladkým slovem slzou upřímnou(J5m)
V ten samý čas děl otec Azizův(J5m)
Můj synu sladkou pro tebe mám zvěsť(J5m)
Den šťastný tvého sňatku blíží se(J5m)
A Aziz mlčel Hleděl překvapen(J5m)
na svého otce posléz pravil Už(J5m)
Pak dále o té věci nemluvil(J5m)
leč na večer když domů brali se(J5m)
děl otci Proč tak náhle ženíš mě(J5m)
A otec odpověděl Jest už čas(J5m)
Jest sňatek spásou mužů spásou žen(J5m)
Vždyť prorok dí že démon zakvílí(J5m)
když ožení se muž že zvolá pak(J5m)
Zas vyvázl z mé moci smrtelník(J5m)
A zoufale si buší do prsou(J5m)
Nuž vůle tvá mu Aziz odvětil(J5m)
Pod fíkem šumícím když seděli(J5m)
děl Aziz klidně Azizo juž víš(J5m)
A její oči byly plné hvězd(J5m)
a zdálo se jí v prsou chvějících(J5m)
že holubici místo srdce má(J5m)
a ta že divě tluče křídloma(J5m)
Vím zašeptala tiše tiše tak(J5m)
že Aziz neslyšel ji Otec však(J5m)
jim pravil vážně V pátek na večer(J5m)
až po modlitbě smlouvu podpíšem(J5m)
Den druhý pak šel k známým k přátelům(J5m)
a zval je k sobě k svatbě na pátek(J5m)
a žena jeho zvala příbuzné(J5m)
a bedlivě konala přípravy(J5m)
Dům vzezření měl brzy slavnostní(J5m)
na dvoře mramor dlažby umyli(J5m)
a rozvěsili stkvostné koberce(J5m)
po stěnách majolikou pokrytých(J5m)
Do vás kvetoucí větve jasmínů(J5m)
a pomerančů dali vábily(J5m)
ty ratolesti z modra zpěváky(J5m)
ti přilétli a sladkým šveholem(J5m)
dvůr plnili po celý slunný den(J5m)
Síň byla zase hedváb jediný(J5m)
tu zlatem vyšitý tam perlami(J5m)
jak deštěm kropený a na mísách(J5m)
byl celý poklad sladkých lahůdek(J5m)
v pátek strojila máť nevěstu(J5m)
a synu svému takto pravila(J5m)
Jdi Azize do lázně poslala(J5m)
jsem tobě nový oblek překrásný(J5m)
Já sama drahé látky volila(J5m)
i vůně kterými je prosáklý(J5m)
Jdi do lázně a hleď bys vrátil se(J5m)
v čas pravý po skončené modlitbě(J5m)
Šel Aziz jak mu matka kázala(J5m)
Po lázni novým rouchem oděl se(J5m)
tak skvělé bylo vzácně vonící(J5m)
že na ulicích lidé s obdivem(J5m)
se ohlíželi Aziz k mešitě(J5m)
se blízké bráti chtěl však zmýlil se(J5m)
po cestě tam a brzy octnul se(J5m)
ve motanici ulic neznámých(J5m)
Čím víc se pravou cestu hledat jal(J5m)
tím více zabřed v stezky tajemné(J5m)
až posléz unaven tím blouděním(J5m)
na lávku klesl nízkou kamennou(J5m)
kdes proti velikému paláci(J5m)
jenž pust se zdál v té pusté ulici(J5m)
Ne dlouho seděl tam když bronzová(J5m)
mříž okna ve výšce kdes zaskřípla(J5m)
a k nohám pad mu šátek bílý tak(J5m)
jak sníh byl třpytným stříbrem protkaný(J5m)
a průhledný jak vzduch a vonný tak(J5m)
jak narcis Vzhlédl jinoch překvapen(J5m)
a hle tam v okně stála postava(J5m)
jak mladá palma štíhlá s očima(J5m)
jak plné luny dvě a s úsměvem(J5m)
tak unylým zářícím kouzelným(J5m)
že v okamžiku lásky tajemství(J5m)
jež posud nebyl znal se zjevilo(J5m)
mu v srdci hluboké jak bezedno(J5m)
Krev jeho zkypěla jak vínem zpit(J5m)
byl jinoch neznámou mu rozkoší(J5m)
vzdech stíhal vzdech a z očí tryskaly(J5m)
mu slzy Mlhou jejich viděl tam(J5m)
ji v okně státi Na dno zdálo se(J5m)
že nitra jeho hledí plamenný(J5m)
že její zrak čte jeho tajemství(J5m)
Teď usmála se ruku pozvedla(J5m)
dva prsty své nad jantar zářící(J5m)
na ňadra položila kývla pak(J5m)
a zmizela jak přízrak na slunci(J5m)
Mříž zavřela se ticho bylo zas(J5m)
a hlucho pusto v celé ulici(J5m)
Bez dechu seděl Aziz Konečně(J5m)
ten šátek zdvih a v řasách našel list(J5m)
na kterém stálo takto napsáno(J5m)
Po tobě nyju Touhou chřadnu ach(J5m)
jak luna bledá které ubývá(J5m)
Ta slova četl dvacet třicetkrát(J5m)
a líbal list a šátek líbal též(J5m)
a vůni jeho nadšen v sebe ssál(J5m)
pak hleděl vzhůru zas zda objeví(J5m)
se v okně opět děva neznámá(J5m)
Však marně čekal líně míjel čas(J5m)
pust zůstal dům a okno zavřené(J5m)
A neslyšel jak muezzinův hlas(J5m)
zval k modlitbě že slunce klonilo(J5m)
se k západu též Aziz neviděl(J5m)
když hustá tma dům černě zastřela(J5m)
tu posléz vstal a domů vrávoral(J5m)
Na prázdném dvoře stála Aziza(J5m)
a mříží okna padal lampy svit(J5m)
na bledou její tvář jak démanty(J5m)
jí v očích velké slzy svítily(J5m)
Však utřela je on když přišel k ní(J5m)
a hlasem sladkým beze výčitky(J5m)
mu pravila Ó kdes tak dlouho byl(J5m)
Zde hosté čekali a svědci též(J5m)
po dlouhém hodu posléz odešli(J5m)
Tvůj otec rozhorlen jest nad míru(J5m)
On přísahal že svatbu po druhé(J5m)
juž letos nevystrojí Ó kde byls(J5m)
Tu Aziz plakal vyprávěl jí vše(J5m)
pak šátek ukázal jí i ten list(J5m)
a prosil jí aby mu pomohla(J5m)
Já nevím řek co to vše znamená(J5m)
ty bystřejší jsi byla od dětství(J5m)
ó vylož mi záhadná znamení(J5m)
A ona stála žalem skrušená(J5m)
a srdce lkalo v ní a pozvedla(J5m)
svůj smutný k nebi zrak a šeptala(J5m)
Ne volný lásky vznik vše souzeno(J5m)
On neslyšel za roucho táhl ji(J5m)
jak zvykem bylo jeho z dětství dnů(J5m)
když něco na ní žádal urputně(J5m)
a jako zoufající pravil jí(J5m)
Ó pomoz mi jestli mě miluješ(J5m)
A ona potlačila vlastní bol(J5m)
a slzám zabránila vytrysknout(J5m)
Zda miluji tě nyvě zvolala(J5m)
Ó synu mého ujce kdybys chtěl(J5m)
své oko vyrvala bych pro tebe(J5m)
Já pomohu ti neboť poznávám(J5m)
že miluješ neznámou šíleně(J5m)
Pak sedla na zem vedle velkých vás(J5m)
v nichž pomoranč a jasmín voněly(J5m)
a Aziz v klín jí hlavu položil(J5m)
Jak matka nad ním něžně skloněna(J5m)
mu šeptala Vždy šátek znamená(J5m)
že pozdrav dívka sýlá milenci(J5m)
List těsně v jeho řasách svinutý(J5m)
to říci chce že duše její lne(J5m)
k tvé duši jak ten šátek jímá list(J5m)
Dva třpytné její prsty kladené(J5m)
na dmoucí ňadra ach ty praví tak(J5m)
Přijď za dva dny můj vroucně milený(J5m)
Po výkladu tom Aziz usmál se(J5m)
a ona též se v úsměv nutila(J5m)
a po dva dny ten úsměv nezmizel(J5m)
jí se rtů ač se srdce svíralo(J5m)
neb po dva dny byl Aziz churavým(J5m)
jak horečkou bled ležel na lůžku(J5m)
a ona vedle něho seděla(J5m)
a naslouchala jak jí horoval(J5m)
o nesmírné své lásce k neznámé(J5m)
a sladkou dávala mu útěchu(J5m)
Na večer pak se rychle ustrojil(J5m)
a Aziza mu byla pomocnou(J5m)
šperk zděděný po otci na turban(J5m)
mu připevnila vonným kořením(J5m)
mu šaty prokouřila a když šel(J5m)
na štěstí lásky jeho modlitbu(J5m)
ku nebi slala s těžkým povzdechem(J5m)
Pak vyšla ven pod šumící ten fík(J5m)
u chladné studně sedla k rodičům(J5m)
a lhala klid a šťastnou zdála se(J5m)
a omlouvala sladce Azize(J5m)
když nevoli svou otec projevil(J5m)
Když vyšly hvězdy odebrali se(J5m)
na lůžko rodiče a Aziza(J5m)
teď volná byla bolest ukrývat(J5m)
juž déle nemusila Opřela(J5m)
si hlavu pustou o zeď na dvoře(J5m)
a štkala až jí srdce pukalo(J5m)
Tu dvéře domu otevřely se(J5m)
a Aziz objevil se Utřela(J5m)
hned slzy své a úsměv nyjící(J5m)
na rtech se rozbřesk jí a ptala se(J5m)
Ó synu mého ujce Azize(J5m)
mluv proč tak záhy domů vracíš se(J5m)
Proč déle štěstí svého neužils(J5m)
Však sotva že tak děla rozzuřil(J5m)
se Aziz divoce a udeřil(J5m)
ji v bledou tvář Padajíc leknutím(J5m)
ston vyrazila Vstala rychle však(J5m)
a chvějným hlasem tiše pravila(J5m)
zrak vlhký zastírajíc dlaněmi(J5m)
Můj Azize ó promiň Posměch snad(J5m)
má slova se ti zdála upřímná(J5m)
Já vidím teď že šťastným nebyl jsi(J5m)
a byla bych to ihned poznala(J5m)
však velkou bolesť v hlavě v srdci mám(J5m)
ta jasně chápat zabránila mi(J5m)
Teď klidna jsem Co s tebou dálo se(J5m)
Pak sedla na zem vedle velkých vás(J5m)
v nichž pomoranč a jasmín voněly(J5m)
a Aziz v klín jí hlavu položil(J5m)
a mezi tím co rukou tlačila(J5m)
to ubohé své srdce chorobné(J5m)
by tesklivostí ve dví nepuklo(J5m)
on mluviti se jal a vyprávěl(J5m)
Ach ty se klameš klameš Azizo(J5m)
ach ona kterou silou miluji(J5m)
tak neodolatelnou jako smrť(J5m)
mě nemiluje Klamný výklad tvůj(J5m)
Žert ze mne tropí si a vášeň má(J5m)
jí kratochvílí jest Proč znamení(J5m)
by stále záhadná mi dávala(J5m)
Proč zřejmě nemluví když miluje(J5m)
Ach muka moje jsou jí zábavou(J5m)
Slyš co si vymyslila zase dnes(J5m)
Já sotva došel proti paláci(J5m)
když rychle otevřela z kovu mříž(J5m)
Jak cypřiš stála štíhlá vysoká(J5m)
a zraky její byly noci dvě(J5m)
z nichž démantové hvězdy pršely(J5m)
a úsměv její slibem rozkoši(J5m)
se rajské zdál Já krásou její zpit(J5m)
se chvěl jak list a ledva dýchaje(J5m)
já prosil ji o slovo jediné(J5m)
Však ona mlčela pak náhle šla(J5m)
do šera síně zpět a přišla zas(J5m)
a v ruce měla větve kvetoucí(J5m)
a v druhé zlatou lampu rozžatou(J5m)
Ty větve postavila na okno(J5m)
a lampu v klenbu kterou tvořily(J5m)
pod tíží květů krásně skloněny(J5m)
Já hleděl zmaten Rychlým posunkem(J5m)
však neznámá vytáhla jehlice(J5m)
si z vlasů Proudem temnějším než tma(J5m)
jí spěly přes tvář hedváb převzácný(J5m)
a zahalily lepou její líc(J5m)
Ach bylo mi jako by shasl den(J5m)
a přece obdiv zbouzela ta tma(J5m)
V tom okna mříž se rychle zavřela(J5m)
a marné bylo všecko čekání(J5m)
Ach Azizo já touhou zahynu(J5m)
Tak končil jinoch štkaje hlasitě(J5m)
A dívka dlouho dlouho mlčela(J5m)
neb bolesť její byla velká tak(J5m)
že mluvit bránila jí Konečně(J5m)
hlas její tiše večerem se nes(J5m)
jak ptáka zpěv a odříkání žal(J5m)
v něm snivým čarem chvěl se přesladkým(J5m)
když takto konejšila Azize(J5m)
Ó synu mého ujce dotrpěls(J5m)
Juž blahé lásky hvězda vychází(J5m)
Jak příznivá jsou daná znamení(J5m)
Když vlasy svoje rozpustila si(J5m)
to říci chtěla Tma až úplná(J5m)
den zaplaší i luny bílý svit(J5m)
sem vrať se opět ty jejž miluji(J5m)
A větev květná tento význam má(J5m)
Do zahrad vejdi libě vonících(J5m)
A lampa postavená pod větve(J5m)
ten výklad připouští že světla zář(J5m)
tě sadem v náruči jí povede(J5m)
Můj Azize jsi blahu na blízku(J5m)
Hle měsíc kloní k západu již srp(J5m)
Jdi Bůh tě chraň ode vší nehody(J5m)
A potěšen vstal Aziz ze země(J5m)
a zapomněl Azize děkovat(J5m)
a chvátal z domu Ona zůstala(J5m)
na místě svém a hlava klonila(J5m)
se níž a níž a slzy pršely(J5m)
Do pusté spěchal Aziz ulice(J5m)
stín hustý ležel tam však v bílé zdi(J5m)
vrat malých otvor blahému zel vstříc(J5m)
a Aziz vešel v čarnou zahradu(J5m)
Tma byla modrá stříbrem protkaná(J5m)
hvězd věčně bdělých černě čněla z ní(J5m)
houšť pomorančů růží citronů(J5m)
a nad tou nes se palem baldachýn(J5m)
a sem tam strměl topol jako věž(J5m)
Pach různých květů s chladem snoubil se(J5m)
a v stínech stromů trysky míhaly(J5m)
vod bílých jako přízrak z pelu hvězd(J5m)
Po úzkých cestách krokem nejistým(J5m)
se jinoch bral a růže visící(J5m)
na zdřímlých větvích ob čas dotekly(J5m)
se čela jeho rosu roníce(J5m)
a zdály se jak ruce odalisk(J5m)
z nichž vůně kapaly jež kynuly(J5m)
jej k spěchu sladce pobádajíce(J5m)
A posléz chvěl se bílý paprslek(J5m)
mu tajůplně vstříc a vzpomněl si(J5m)
na výklad Azizin a směrem šel(J5m)
kde zdroj se toho světla hořet zdál(J5m)
Tak přišel před kiosk jenž z mramoru(J5m)
byl zbudován u dveří granáty(J5m)
své purpurové květy sypaly(J5m)
na třpytný práh jejž Aziz překročil(J5m)
Stál překvapen tou velkou nádherou(J5m)
jež udivené zraky jímala(J5m)
Nad síní z jemně modrých majolik(J5m)
na jejichž hladině tu pyšný páv(J5m)
tu divný květ tu rajský zase pták(J5m)
se ohnivými stkvěly barvami(J5m)
do výše ze sloni a ebenu(J5m)
se pnula kupole a kahanec(J5m)
ze zlata na řetězi visel s ní(J5m)
Po stěnách plynuly pak koberce(J5m)
lem jejichž samý drahý kámen byl(J5m)
Na dlažbě mramorové polštáře(J5m)
jej zvaly k odpočinku opodál(J5m)
pod ubrusem z pestrého hedvábí(J5m)
stál stojan stříbrný když odkryl jej(J5m)
tu nejkrásnější viděl ovoce(J5m)
na lůžku z narcisů a jasmínů(J5m)
Číš velká vytesaná z křišťálu(J5m)
a zlatem zdobená se jiskřila(J5m)
až po kraj sladkým vínem plněna(J5m)
Kol bylo ticho V koutě dýmaly(J5m)
na pánvi z bronzu palné voňavky(J5m)
a svíce z vosku silná jako sloup(J5m)
své světlo lila v světlo kahance(J5m)
Šum vodotrysku vnikal v tichou síň(J5m)
a modrá noc se všemi hvězdami(J5m)
se dveřmi na jinocha dívala(J5m)
Čar nevýslovně sladký jímal jej(J5m)
kles na hedvábný polštář napínal(J5m)
sluch dychtivě by šustot uslyšel(J5m)
rouch vlekoucích se lehký plachý krok(J5m)
té kterou očekával s tlukoucím(J5m)
a jásajícím srdcem Ticho však(J5m)
zvuk žádný nerušil jen vodotrysk(J5m)
pěl jednotvárnou píseň v zahradě(J5m)
Byl unaven a žízeň palčivá(J5m)
jej trápila Vzal granátový plod(J5m)
a pojedl Pak číše zmocnil se(J5m)
a pil pil dychtivě Pak klesl zpět(J5m)
na hebký polštář Víčka tížil sen(J5m)
jen s tíží odolal a míjel čas(J5m)
a ona stále nepřicházela(J5m)
Tu hlava jeho klesla na prsa(J5m)
slz horký proud mu z očí vytryskl(J5m)
a pláčem unaven a čekáním(J5m)
pad posléz na tvář Lstivě dřímota(J5m)
tu ze tmy k němu připlížila se(J5m)
a hluboce se vnořil v její klín(J5m)
Sen dlouho dlouho pustit nechtěl jej(J5m)
když ale slunce stálo vysoko(J5m)
tu Aziz z náručí se vyrval mu(J5m)
a polekaně sebou vzhůru trh(J5m)
juž nebyl v kiosku pod stromem byl(J5m)
u samých vrat na prahu zahrady(J5m)
Mnul oči si a hleděl kolem se(J5m)
Pust zdál se sad když ale Aziz vstal(J5m)
tu náhle vrata za ním zapadla(J5m)
jak čaromocí v pusté ulici(J5m)
se octnul zmaten všecek zahanben(J5m)
Sáh na srdce si viděl s podivem(J5m)
že roucho solí posypáno měl(J5m)
a černým uhlím Zmatek jeho rost(J5m)
Jak vykládat si měl to znamení(J5m)
Bez dechu spěchal domů Azizu(J5m)
na dvoře našel bledou měla líc(J5m)
a oči zarudlé a do prsou(J5m)
se pěstí tloukla takto zalkajíc(J5m)
Ó srdce zemři těžce raněné(J5m)
Proč ještě biješ Nemám více slz(J5m)
bych ulehčila ti a proto zhyň(J5m)
Tak zalkala když jej však viděla(J5m)
hned dovedla se přece usmívat(J5m)
a sladce pravila mu Azize(J5m)
já doufám Bůh že dal lásky ti zdar(J5m)
Na moje slzy neohlížej se(J5m)
že toužila jsem po tvém návratu(J5m)
to nezazlíš mi Vždyť já nereptám(J5m)
Plášť jeho sejmula mu s podivem(J5m)
pak zvolala Před živým Bohem ne(J5m)
to blaženého láskou není tvář(J5m)
Pak sedla na zem vedle velkých vás(J5m)
v nichž pomoranč a jasmín vadly juž(J5m)
a Aziz v klín jí hlavu položil(J5m)
a vše jí dopodrobna vylíčil(J5m)
A ona dlouho na to mlčela(J5m)
až k smrti unavena trudem svým(J5m)
leč posléz zmužila se pravila(J5m)
Jak líto tebe jest mi Azize(J5m)
tvůj smutek hluboce mne dojímá(J5m)
ať nežije jež tebe mučí tak(J5m)
Což nemá srdce v prsou ukrutná(J5m)
Že usnul jsi to urazilo ji(J5m)
Sůl na tvých prsou tento význam má(J5m)
Tvá duše jako pokrm neslaný(J5m)
tak prázdná Jako dítě jíš a spíš(J5m)
Ty mužem nejsi nechci lásku tvou(J5m)
Lží vášeň tvá A uhel znamená(J5m)
Ať černým morem lháři zahyneš(J5m)
Byl Aziz hrůzou všecek strnulý(J5m)
slov nenašel a ona zavzdychla(J5m)
Ó žena ta co láska netuší(J5m)
Ó kdyby něhu znala polibkem(J5m)
by ze spánku tě byla zbudila(J5m)
Tak vzdychala však vidouc jak byl bled(J5m)
jak umírat se samým žalem zdál(J5m)
ač sama bolem k smrti truchlivá(J5m)
přec síly našla dát mu útěchy(J5m)
Ó synu mého ujce pravila(J5m)
na lůžko ulehni já dám ti lék(J5m)
spi do večera vstaň pak posilněn(J5m)
a vrať se k ní Zdar tenkrát čeká tě(J5m)
Jak choré dítě k lůžku vedla ho(J5m)
a bděla nad ním celý dlouhý den(J5m)
a večer rodiče když ulehli(J5m)
plášť podala mu turban hedvábný(J5m)
a domu dvéře otevřela mu(J5m)
Buď s tebou Bůh tak za ním volala(J5m)
a vrátila se do své komnaty(J5m)
Tam beze klidu v žalu celou noc(J5m)
na lůžku bděla den když mřížemi(J5m)
juž do očí jí svítil chtěla vstát(J5m)
však beze sil zpět klesla jako květ(J5m)
jejž bez lítosti vítr ulomil(J5m)
V tom okamžiku kroky slyšela(J5m)
a Aziz vešel bledý jako smrť(J5m)
To vzrušilo ji s lože skočila(J5m)
Mluv vykřikla co s tebou dělo se(J5m)
Nůž ostrý beze slov na podlahu(J5m)
vrh Aziz lkaje posléz pracně děl(J5m)
Já opět usnul Ráno procit jsem(J5m)
na pusté ulici Na prsou svých(J5m)
ten ostrý nůž jsem našel zavěšen(J5m)
Tu Aziza se lekla smrtelně(J5m)
a bledá jako on tak zvolala(J5m)
Ta žena srdce nemá přisám Bůh(J5m)
Ó strachuju se této příšery(J5m)
Nad žalem tvým mé srdce žalem mře(J5m)
Ó synu mého ujce tento nůž(J5m)
tak mluví ti Před Bohem přísahám(J5m)
při pravém oku svém přijdeš li zas(J5m)
a usneš opět smrť ti udělám(J5m)
A přemožena hrůzou Aziza(J5m)
se na kolena vrhla zoufalá(J5m)
a ruce jeho slzíc líbala(J5m)
a stále prosila Ó nechoď tam(J5m)
On však ji odpudil a přísahal(J5m)
Dnes v noci půjdu opět k milené(J5m)
buď zemru nebo budu oblažen(J5m)
Hned vstala dívka slzy utřela(J5m)
a usmála se ach tak dojemně(J5m)
Já vidím pravila že láska tvá(J5m)
tou pravou jesti smrť ji neleká(J5m)
Dnes neusneš jestli dle rady mé(J5m)
se zachovati chceš Po celý čas(J5m)
co miluješ pokrmem pohrdals(J5m)
sláb takto se snem nelze zápasit(J5m)
Chceš celý den dnes poslušen mně být(J5m)
On hlavou kývl Ona vyvedla(J5m)
jej do stínu do tiché zahrady(J5m)
tam na koberec leh Pak spěchala(J5m)
a připravila pokrm sílící(J5m)
ač nohy její pod ní třásly se(J5m)
a jakás tíž ji k zemi tlačila(J5m)
Ze studny posléz vodu vážila(J5m)
tak chladnou čistou přinesla pak vše(J5m)
pod granátový keř kde Aziz spal(J5m)
Když probudil se jísti kázala(J5m)
mu přísným hlasem jako v dětské hře(J5m)
a smála se a žerty tropila(J5m)
a konejšila jeho truchlivosť(J5m)
až sám se usmál Když byl pojedl(J5m)
a chladnou vodou vnitřní hasil žár(J5m)
zas spát mu kázala a zpívala(J5m)
tak dlouho sladkým hlasem vlaštovčím(J5m)
mu staré písně z dětství známé jim(J5m)
až ukonejšen zdříml na dobro(J5m)
Hned shasl její úsměv hledá líc(J5m)
žal velký jevila žal smrtící(J5m)
a slzy padaly jí valně v klín(J5m)
Po celý den tak tiše seděla(J5m)
a vějířem mu vánek dula v tvář(J5m)
by sladce spal Na večer zbudil se(J5m)
Byl svěží silný S otcem hovořil(J5m)
jak obyčejně kliden žertoval(J5m)
Když ale na lůžko šli rodiče(J5m)
žár vášně jeho vzplanul mohutně(J5m)
Teď Azizo jdu smrti jisté vstříc(J5m)
neb blahu nejvyššímu horoval(J5m)
a dívka opět v úsměv nutila(J5m)
se přesladký a pomáhala mu(J5m)
při strojení a nový šila šperk(J5m)
mu na turban a řekla Zájisté(J5m)
že blaho najdeš dnes Buď toho jist(J5m)
Pak zrnko pížma položila mu(J5m)
do úst by libě voněl jeho dech(J5m)
a na samý práh domu vyšla s ním(J5m)
Tam zastavila se a ku hvězdám(J5m)
zrak pozvedla a za plášť jala jej(J5m)
juž spěchajícího a pravila(J5m)
Ó synu mého ujce prosbu mám(J5m)
Až její polibky na tvoje rty(J5m)
déšť rajský padat budou rci jí tak(J5m)
Ptá neblahá se dívka v žalu svém(J5m)
ó poraďte mi šťastní poraďte(J5m)
co činit mám když vášeň neblahá(J5m)
mě unáší do víru hrozných běd(J5m)
To pověz jí můj drahý Azize(J5m)
a vyřiď mi co odpověděla(J5m)
Dech nestačil jí více mluviti(J5m)
on slíbil vše a spěchal cestou svou(J5m)
po Azize se ani neohled(J5m)
a neviděl že klesla na prahu(J5m)
Jak vítr letěl nezastavil se(J5m)
až vrata zahrady mu zela vstříc(J5m)
Jak včera pust byl opět sad i dům(J5m)
síň byla plna záře vůně zas(J5m)
a beze změny vše se zdálo mu(J5m)
Sed opět na polštář a naslouchal(J5m)
jak vodotrysky stromy šuměly(J5m)
však spánek plašil tenkrát udatně(J5m)
a vína nepil ani nepojed(J5m)
Juž bledl venku obzor shasínal(J5m)
hvězd bílý svit juž myslil zoufalý(J5m)
že opět neuvidí milenku(J5m)
tu krutou neúprosnou V tom však krok(J5m)
kdes za ním ozval se a koberec(J5m)
spad se stěny a nový otvor zel(J5m)
mu náhle vstříc Síň šerá hluboká(J5m)
se zraku zdivenému zjevila(J5m)
blesk zlata míhal v ní a vonný dým(J5m)
jak oblakem ji plnil Na prahu(J5m)
jak plná luna v kruhu jasných hvězd(J5m)
ta zjevila se v prostřed dívek svých(J5m)
po které toužil žárem nezdolným(J5m)
Rouch zlatotkaných řasy zeleným(J5m)
jak smaragd světlem plály opály(J5m)
jak duhy svítily jí nad čelem(J5m)
a lemů drahokamy zvonily(J5m)
po dlažbě z mramoru když kráčela(J5m)
teď hrdá jemu blíž Pak sklonila(J5m)
svou čarnou líc a vrhla s výše své(J5m)
na klečícího pohled nedbalý(J5m)
co almužnu a děla úsměšně(J5m)
Tys neusnul Ó jak jsi statečný(J5m)
On zachvěl se a neměl síly dost(J5m)
by povstal Slabým hlasem pouze řek(J5m)
Ó nepohrdej mnou Já trpěl tak(J5m)
že blízko smrti věru byl jsem juž(J5m)
A ona na to Nářkem nepohnul(J5m)
mne posud nikdo neznám soustrasti(J5m)
A udiven se Aziz tázal jí(J5m)
Ó rci kým jsi tajemná bytosti(J5m)
V tom náhle víčka očí pozvedla(J5m)
a zraky její jak dva požáry(J5m)
z nichž rudých jisker zhoubná potopa(J5m)
se nocí lije divě zaplály(J5m)
a ode rtů ta zněla odpověď(J5m)
Věz že jsem ta jež led a plamen jest(J5m)
ta která srdce vrhá milenců(J5m)
na uhlí řeřavé a směje se(J5m)
Jsemť jako skála tvrdá zhoubná jsem(J5m)
Jdi není li ti slovo moje vhod(J5m)
A Aziz vyskočil a zvolal tak(J5m)
tou krutou její krásou omámen(J5m)
Je li tvé srdce skála vytryskl(J5m)
přec pramen blahodějný rajský z ní(J5m)
tvá láska vábivá a opojná(J5m)
Bůh dal mu vytrysknout bych z něho pil(J5m)
Tu usmála se rukou kynula(J5m)
a dívky její vyšly zavřely(J5m)
za sebou dvéře byla sama s ním(J5m)
A oči její jak dvě bezedna(J5m)
se tměly jemu vstříc v nich nesmírný(J5m)
se poklad tajil divé rozkoši(J5m)
A Aziz jásal pojal v náruč ji(J5m)
a víc než šťasten splynul v jedno s ní(J5m)
tím věčně tajůplným spojením(J5m)
jež smrti blízké života jest zdroj(J5m)
Když bílý den se skulinami dral(J5m)
vstal Aziz šeptaje Má sultáno(J5m)
buď s Bohem teď na večer vrátím se(J5m)
A ona dvéře otevřela mu(J5m)
Přijď odvětila hledíc do dáli(J5m)
a zraky její byly bez něhy(J5m)
jak démoni dva v temné glorii(J5m)
Tu na Azizu vzpomněl mimoděk(J5m)
na oko její vlahé gazelí(J5m)
jak povždy duše z něho zářila(J5m)
tak slunně teple Vzpomněl též na vzkaz(J5m)
jejž jemu včera byla svěřila(J5m)
a pravil Sultáno mé duše slyš(J5m)
Já slíbil komus že ti vyřídím(J5m)
vzkaz pro mne nejasný že radu tvou(J5m)
co odpověď zas věrně vyřídím(J5m)
Tak doslovně zní ono poslání(J5m)
Ptá neblahá se dívka v žalu svém(J5m)
ó poraďte mi šťastní poraďte(J5m)
co činit mám když vášeň neblahá(J5m)
mě unáší do víru hrozných běd(J5m)
Když slova ta byl Aziz pronesl(J5m)
tu zbledla krásná jeho milenka(J5m)
a chmura přilétla jí na čelo(J5m)
a zraky její tygří zdály se(J5m)
Nuž pravila mu s krutým úsměvem(J5m)
mou radu takto vyřiď do slova(J5m)
Své tajemství skryj nebo zapomeň(J5m)
však nemůžeš li zbývá pouze smrť(J5m)
A Aziz šel a spěchal v otcův dům(J5m)
a vešel v Azizinu komnatu(J5m)
Tam matka jeho v pláči seděla(J5m)
a dívka bledá v lůžku ležela(J5m)
jak choré ptáče křídel zlomených(J5m)
Když matka viděla jej zvolala(J5m)
Ó nehodný konečně přicházíš(J5m)
Ty ani neptáš se zda živou jest(J5m)
Však Aziza se sladce usmála(J5m)
a pravila Proč matko káráš jej(J5m)
Pojď sedni ke mně milý Azize(J5m)
On sed a matka vyšla Vyprávěl(J5m)
teď do podrobna celé blaženství(J5m)
té rajské noci Mlčiž prosila(J5m)
a těžce dýchala pak ptala se(J5m)
Ty vyřídil jsi vzkaz můj Rci mi přec(J5m)
ó jakou svěřila ti odpověď(J5m)
Když slyšela ji vzdychla omdlela(J5m)
a celý den byla jak v mrákotách(J5m)
Na večer pak na blanku psala cos(J5m)
Až od ní půjdeš tiše šeptala(J5m)
mé psaní odevzdej A Aziz šel(J5m)
a rozkošnější ještě byla noc(J5m)
ta druhá než ta první Bílý den(J5m)
když opět k nim se skulinami dral(J5m)
vstal Aziz z lůžka odevzdal jí list(J5m)
a ta již horoucně tak miloval(J5m)
jej čtla a tato slova stála tam(J5m)
Já slyšela a rady poslechnu(J5m)
Já umírám Ó vždyť jsemť mrtva juž(J5m)
Můj pozdrav té jež toho miluje(J5m)
jenž duši mé byl světlem Žehnám vám(J5m)
Tu zbledla sultána a zvolala(J5m)
Kdo mluví ke mně tak Kdo psal ten list(J5m)
A Aziz na to Příbuzná to jest(J5m)
ta kterou otec se mnou snoubit chtěl(J5m)
Když slyšela to rozzuřila se(J5m)
Na hlavu tvou ať padne neštěstí(J5m)
Od mého prahu vari Přisám Bůh(J5m)
že otroky tě zardousiti dám(J5m)
krok jestli tvůj se zpět sem odváží(J5m)
Jdi bývalá ty hříčko chtíčů mých(J5m)
pryč prokletí své nenos pod můj krov(J5m)
Tak zvolala hrozná jak příšera(J5m)
a oči její jak dva upíři(J5m)
již duši z něho byli vyssáli(J5m)
jej děsily Jak hromem probuzen(J5m)
blud poznal svůj a smyslů mrzký klam(J5m)
Ne z lásky zdroje z čistého byl pil(J5m)
jed vilnosti mu byla podala(J5m)
a morový teď cítil účinek(J5m)
Prch ze zahrad Ó byla Aziza(J5m)
tak jistou velkou sladkou útěchou(J5m)
Jak znala ránu hojit konejšit(J5m)
Jak jeden z oněch byla andělů(J5m)
o kterýchž prorok dí že čekají(J5m)
u každé brány ráje s úsměvem(J5m)
na spravedlivé by je vítali(J5m)
tím blahým slovem Budiž s vámi mír(J5m)
Jak dychtil hlavu položit jí v klín(J5m)
Bez dechu přišel před dům rodičů(J5m)
U dveří otce viděl rozmlouval(J5m)
se sousedy a Aziz sklopil zrak(J5m)
a rychle minul jej neb výčitkou(J5m)
se zdál mu pohled jeho Spěchal v dům(J5m)
do síně vešel sladkou Azizu(J5m)
kde zastihnouti doufal Stála tam(J5m)
však matka jeho slzíc vidouc jej(J5m)
se vzpřímila a štkajíc zvolala(J5m)
Ó nehodný Trest boží na tebe(J5m)
Pod fíkem mrtva leží Aziza(J5m)
Pryč Proklet buď ty jsi ji usmrtil(J5m)