NEZNÁMÍ HRDINOVÉ

Viktor Dyk

NEZNÁMÍ HRDINOVÉ
Výročí jejich rozruch nepůsobí, o jejich divech nedovíš se z knih. Po světě širém roztroušeny hroby hrdinů neznámých. Zapadlí. Přes ně úhořem se smeknou, kdož pochvalují řemeslně ctnost. A dějepisci suše o nich řeknou: konali povinnost! Povinnost konat! Jaká je to svízel! Jít odhodlaně, když dán povel, v noc! Tam bít se, zbytek naděje kde zmizel. Nečekat na pomoc. Povinnost konat! Jak to slovo mrazí, když zahalen v něm příliš hořký hrot. Sejeme, ale símě nevychází. Pracujem’. Kde je práce plod? Bez hlesu konat poslání své, úkol, svou všední práci povinnou. Nečekat vděku, bahno vidět vůkol a zůstat hrdinou! 82 Stín slávy ani nemít při svém skonu, mřít v šeru sychravém. Jediný voják uctěn z milionů, a možná neprávem! – V pokoře vrhnouti se do propasti a zajít do stínu. O běda nám, mít nebudeš-li, vlasti, neznámých hrdinů! 83