DVŮR PŘEPLATIL

Viktor Dyk

A těžko slovem je říci, co bylo, co bude příště. Přecházíš tichý a snící rašeliniště. Sen aspoň volný je, chce-li. By mříže lámal, má sílu. Uprch’ jsi z vězeňské cely k Přeplatilu. A těžko smutek je chápat, jenž je v tom utišení. Možná, že je to západ, než noc to ještě není. Rákosí nehne se skorem, než půda je zrádná a měkká. Za Přeplatilským dvorem někdo čeká. Pod naplavenými roky sen míhá se a svítí. Otcovy těžké kroky slyším zníti. A blíží se, pomalu blíží – Myšlenka dítěte hloupá: S čím větší kráčí kdo tíží, tím více půda se houpá. A hrdlo nevydá zvuku, jak otec pohlíží na mě, jak zdvíhá na pozdrav ruku. A mizí v jámě. A vítr, jenž se zvedá, jak stéblo trávy tě sehne. A kdož by běžel, běda, nedoběhne! A zvlhá zvolna šat a myšlenka má zvlhá. Je mlha nad mořem a v srdci mém je mlha. Je večer; pustá pláž. Hovorů neslyšeti. Jen dole uhlídáš hrad v písku stavět děti. Proč v očích se mi tmí, proč hrdlo mé jak v smyčce? Dvůr Přeplatil proč zřím zde v Saint-Caast na lavičce? Proč ve mně zaznívá dávného rytmu hoře? Hrad dětí omývá úlisně vlna moře. Veliký oceán se valí pod nohami. Příliv i odliv znám. Jsme sami. Nejsme sami. Svět je ti otevřen, a dálka tebe mámí. Úsměvy jsou a sten. Jsme sami? Kdos je s námi! Pod větrem, jenž kdys vál, se jako rákos sehneš – a běž si dál a dál: nedoběhneš! Sen kreslí přešlý děj, a ze sna toho vzkřikneš, uniknout stokrát chtěj: neunikneš! V dnech, které posílí, a v dnech, jež lidi drtí, Te deum zazní-li, či umíráček smrti, nad hořem, úsměvem, nad prchavými dnešky zaslechneš náhle něm krok mrtvých, příliš těžký. Moře je smetlo kdys, tak jako nás kdys smete a pouhé slůvko tys v nedokončené větě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

867. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  2. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  3. DOMOV (Božena Benešová)
  4. báseň bez názvu (Louis Křikava)
  5. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  7. Podzimní jitro. (Jaroslav Vrchlický)
  8. ODCHOD BOJOVNÍKA. (Jaroslav Haasz)
  9. ZA BZUKU MOUCHY (Antonín Sova)
  10. CASSIUS (Karel Toman)