Ničím a – vším.

Jan Červenka

Moje paní, moje paní, Vy jste ke mně přišla s jarem, jeden květ a jeden sladký úsměv dala jste mi darem. Jeden úsměv, který stačil vyzlatit mou duši celou, jeden květ, jenž zbudil v srdci touhu dávno odumřelou: Touhu dýchat, myslit, cítit pro jedinou bytost drahou, touhu, žíti pro ni tělem, duší, myšlénkou i snahou. Touhu obětovat sebe, rozum, vůli, cit i vlohu s radostí a se zápalem, s jakým obětujem’ Bohu. Býti úsměvem i slzou její bolesti a snění, výkřikem i tichým vzdechem radosti a roztoužení. Prachem, po němž ona šlape, prázdnem, její smích kde zvoní, nebýt ničím na té zemi pro sebe a vším být pro ni!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

653. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. (Vážná serenada.) (Jaroslav Vrchlický)
  2. Sloky melancholické. (Bohdan Kaminský)
  3. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  4. XX. Květiny opuštěné za oknem, (Antonín Macek)
  5. Markétka. (Antonín Klášterský)
  6. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  8. Psáno v horečce. (Bohdan Kaminský)
  9. Píseň. (Josef Václav Sládek)
  10. Zapadlá. (Bohdan Kaminský)