VEČER PŘED BOUŘÍ.

Jan Červenka

Na vodách temné, těžké stíny leží. Do svislé trávy rosa v kapkách splývá a nad břehem se v lehkém vání kývá sněť vrby křivá. Vzduch horký, zdá se, že se pohne stěží. Pak náhle blesk se v dáli k zemi snese a vrby skloní se a zapraskají. Po vlnách žhavé, siné jiskry hrají a v mracích tají se temný řev. Zem’ pod nohou se třese. Zář slunce rudá prosvitá jen chvílí ze spousty mračen; jež se nebem valí. Pod břehem, jenž ční z vody ovětralý, se vlny kalí a vítr stená, hučí, lká a kvílí. A potom příval s oblohy se sřítí na prsa země sprahlá, rozechvělá, a zář, jež slabě v zápalu se skvěla, se zatmí zcela, – jak Bůh by sám, co přijde, nechtěl zříti!

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

221. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VE TMÁCH. (Karel Leger)
  2. None (Karel Leger)
  3. Krůpěje. (Eliška Krásnohorská)
  4. Rybník v mlze. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VI. TŮŇ V LESE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. TŮŇ. (Antonín Klášterský)
  7. Tajemný hvozd. (Alfons Breska)
  8. NAD MOČÁLEM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  10. ŠKEBLE. (Otakar Mokrý)