PÍSEŇ.

Jan Červenka

Když hvězdy vyjdou nad lesy a s nebe se měsíc dívá a nad údolím se zavěsí mhy řasa zádumčivá; Když luh, pln stydlých krůpějí, se v bělavé záři stápí a z daleka hory vzhlížejí, jak mniši s černou kápí; Tu jak by s duší člověka zvuk čarovné hudby splýval, ret mlčí a srdcem přetéká a kypí citu příval. Teď zní, jak hymna plamenná, hlas nebesky vábných tónů a zas jako lesní ozvěna a jako choral zvonů. Je vzdechem lásky ztracené i ohlasem bouře z dáli, je zvonivou písní pramene, k níž hrdličky se smály. Tu maně zrak se zamyká a maně zas v dál se hrouží, hrou světla a stínu proniká, ač netuší, kam touží. A člověk, jak by se světa jej tajemný šepot lákal, v kraj neznámý srdcem zalétá a jásal by – i plakal. A v touze oči pozvedá a marně se k nebi dívá, by hvězdu tam zhléd’, již nevěda ve vlastním srdci skrývá.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

645. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tužba. (Adolf Heyduk)
  2. Písni. (Adolf Brabec)
  3. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  4. FENIX. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Symfonie živlů. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hovor dvou andělů. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hory při měsíci. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 24. Černaly se stínem lesy, (Josef Kuchař)
  9. NOC. (Antonín Klášterský)
  10. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)