VÁŠNIVĚ.

Karel Červinka

V šatečkách bílých jako sníh, jako sníh – rci, proč se výstražně prstík tvůj zdvih’, zticha zdvih’? – sklouzni jen zlehýnka, malá má malinká, do loktů mých, loktů mých. Na stromy – dumají šumíce – padá svit stříbrný měsíce, zmodral svit měsíce – noc je tak smutná a tichá, tak tichá... vůni zem’ dýchá – tak žádostivě dýchá a dýchá, noc je tak smutná a tichá, tak tichá! Chopin teď zaplakal nocí tou hvězdnatou, na nebi přes měsíc obláčky jdou (přes duši šedivou mlhy tak jdou, tiše tak jdou – –), světlušky zakmitly v trávníku kdes – – Po rosných krůpějích měsíčný bílý sníh rozlil se měkký a vklouzl též v les. A ty tak bledá v loktech mých sevřených – – a ty tak teplá, na rtech smích – prstík tvůj k ústům se ještě zdvih’ – – Sepjatá ruka z očí tvých duši mou hledá a s prosbou se zvedá, ach, ty’s tak bledá, tak bledá, tak bledá v loktech mých, v šatečkách bílých jako sníh... Jako sníh!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

401. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  2. Lesy hučí... (Antonín Sova)
  3. Připozdívá se... (Stanislav Kostka Neumann)
  4. VEČER. (Karel Babánek)
  5. JEŠTĚ KRAJINA (Antonín Sova)
  6. V PRALESE. (Josef Václav Sládek)
  7. SNY – TMAVÉ VESNICE (Antonín Sova)
  8. CHVÍLE V NOCI (Antonín Sova)
  9. Smutek zimního rána. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. XIX. Váš slýchám sten v té smutné noční chvíli, (František Leubner)