LÁSKA V BĚLOSTI POUPAT.

Karel Červinka

V pozdním jaře kdys, když v hlavu začla stoupat sladká závrať lásky, s nebe modrých pláten světlo crčelo na puky prvých poupat, já se sebe ptal: „Jež přišla’s, kdo jsi?“ zmaten. Třešně kvetly už a nekonečné bělo, nekonečná vůně jemně táhla vzduchem, světlo, světlo, světlo v bělost tu se střelo, všecko jásalo a plálo jara vzruchem. Já se sebe ptal: „Jež přišla’s, kdo jsi?“ Prudce lokty bílými mne objala’s, já koupat zřel tvůj bílý šat se ve světle, já ruce zmaten jsem ti chyt’, já zatoužil se vloupat do tvých bílých snů, je rozvlnit až k muce a v tvém srdci spát pod puky prvých poupat...

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

387. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRVNÍ POLÍBENÍ. (Karel Sabina)
  2. None (Gustav Pfleger Moravský)
  3. None (Gustav Pfleger Moravský)
  4. XXV. Kéž osud má nade mnou smilování (Gustav Pfleger Moravský)
  5. MRAMOROVÝ PALÁC. (Gustav Pfleger Moravský)
  6. VII. Líbání! první líbání! (Jan Vlk)
  7. None (Ludvík Lošťák)
  8. Z MLADISTVÉ DOBY. (Karel Sabina)
  9. NA SAMOTĚ. (Emanuel z Čenkova)
  10. IX. O plamen naší lásky neumdlívá, (Josef Kalus)