Úpal slunce sálal nad mou hlavou(T5f)
nad poutníkem sirým osamělým(T5f)
když jsem Sázavou tam nad modravou(T5f)
kráčel vzhůru s srdcem rozechvělým(T5f)
Úpal slunce barvou stínil hravou(T5f)
hory vzdálené až k rysům smělým(T5f)
hřbetů táhlých s modravými lesy(T5f)
na hranici moravské tam kdesi(T5f)
Přibyslava klesla na obzoru(T5f)
přede mnou pak širé holé pole(T5f)
z něhož pomník trčí obraz vzdoru(T5f)
síly slávy zapadlé tam dole(T5f)
pod mohylou hrůznou zhraní moru(T5f)
Ano zde to bylo V děsném bole(T5f)
stáli Sirotci kol bohatýra(T5f)
jakých jednou rodí jen ta země sirá(T6f)
Pomník na něm zlaté světlé runy(T5f)
vítězných těch bohatýrských ramen(T5f)
jakby Zábojova zněly struny(T5f)
varyta A přec to byl jen kámen(T5f)
který zvučel hesla v den ten slunný(T5f)
Já pak sirý poutník šeptal amen(T5f)
ke každému heslu ku modlení(T5f)
nad něčím co bylo ale není(T5f)
Na pomníku kalich sem se vkrádá(T5f)
v duši nad heslem tím shaslým dávno(T5f)
Marně duch nad tajemstvím tím bádá(T5f)
Hanobili nám co bylo slavno(T5f)
Čechu usedla si v srdce zráda(T5f)
v nemrav zvrátili co dříve mravno(T5f)
plival vlastní matce v líci bledou(T5f)
jako Kristu jehož na smrt vedou(T5f)
Přešly hrozné doby Kalné zraky(T5f)
domnělé mrtvoly oživnuly(T5f)
uvedouce vrahy ve rozpaky(T5f)
Zlaté sny se obživlému snuly(T5f)
v nové žití ráno zřel sic vraky(T5f)
trosky dávné slávy zbité v půli(T5f)
ohlas slávy z hvězd však stříbrozvukou(T5f)
písní zněl hruď plně touhy mukou(T5f)
Mukou touhy po té zašlé době(T5f)
nevýslovné síly slávy moci(T5f)
zdálo se že hvězdy pějí sobě(T5f)
o té slávě v lunojasné noci(T5f)
Blaničtí že reci ve svém hrobě(T5f)
v lůně hory spící o půlnoci(T5f)
pozvedají hlavy k vůdci slepci(T5f)
Již je čas že s úsměvem si šepcí(T5f)
Zdálo se že Vyšehrad náš svatý(T5f)
oživuje pěním Lumírovým(T5f)
Libušin že prestol žárný zlatý(T5f)
národ volá ke dnům slávy novým(T5f)
zdálo se že osud noci klatý(T5f)
zažehnán již hromem Perunovým(T5f)
že krasší žití vstává(T3f)
že se z prachu zvedá matka Sláva(T5f)
Zdálo se ba zdálo Pouhé zdání(T5f)
jest ten život který žijem nyní(T5f)
minulost jest pouze naší zbraní(T5f)
její ovoce však klidí jiní(T5f)
život náš je dlouhé umírání(T5f)
umřít nechcem k životu jsme líní(T5f)
líní tak že sami pomáháme(T5f)
když nám cizák střechu domu láme(T5f)
Není v nás té síly dávných reků(T5f)
moderní duch nestrpí těch směrů(T5f)
z plísně vyvolávat dávných věků(T5f)
směšné to ba dětinské je věru(T5f)
Klidně plujte v mohutnou tu řeku(T5f)
zanikněte v její lůna šeru(T5f)
Činíme tak ba když zapotřebí(T5f)
do rakve své zarážíme hřeby(T5f)
Stojím u pomníku marně ždaje(T5f)
aby jiskra velikého žáru(T5f)
který ožehoval tyto kraje(T5f)
bleskem zasvitla mi třeba k zmaru(T5f)
jako reku starověké báje(T5f)
který ohně nebeského daru(T5f)
odjal nebi smělou šťastnou rukou(T5f)
zhrdaje i božstva mstou a mukou(T5f)
Marně hledím k nebi jeho úpal(T5f)
nelítostně padá v chorou tváři(T5f)
slyším jak by divý oř kdes dupal(T5f)
snad se přece blíží k samotáři(T5f)
bájný zjev Slyš nyní opět supal(T5f)
Zvednu líci v slunce smavé záři(T5f)
venkovan se s dětmi svými blíží(T5f)
Stanul na pomník pln úcty vzhlíží(T5f)
Opodál se koně jeho pásly(T5f)
Stanou statná děva slabikuje(T5f)
vítězství jimiž se světy třásly(T5f)
Otec její hlavou pokyvuje(T5f)
nítí v dýmce oheň povyhaslý(T5f)
načež dětem pověsť vypravuje(T5f)
zde že veliký rek s koně klesl(T5f)
načež lid jej do Čáslavě nesl(T5f)
Náhle zhled mne za pomníkem skryta(T5f)
Byl jsem rozradován vida věru(T5f)
jaká v lidu láska obrovitá(T5f)
Miloval jsem téměř prostou dceru(T5f)
když dlaň její hrubá mozolitá(T5f)
konající práci tisíceru(T5f)
mě se dotkla ruky v studu lepém(T5f)
Jistě umí mávat pádným cepem(T5f)
jako prarodiči Táborité(T5f)
v duchu s obdivem dím Načež starý(T5f)
otec projevoval city skryté(T5f)
Myslíte že neupadne v zmary(T5f)
tento pomník v oběť zášti líté(T5f)
Že nám popřejí ty skrovné zdary(T5f)
Na kameni nenechají kámen(T5f)
po tom bude s námi teprv amen(T5f)
S Bohem bodrý venkovan děl v kroku(T5f)
načež k vozu šli by odejeli(T5f)
Mně se zakalilo cosi v oku(T5f)
zdálo se že zapadá svět celý(T5f)
Blaníku již rozval bránu v boku(T5f)
vychrli již rytířů pluk smělý(T5f)
Tak li zoufá lid čas zhouby nutí(T5f)
zachovej nás Pane od zhynutí(T5f)
Tak jsem polohlasem vzdechl z hloubi(T5f)
Nebojte se pane Máme sílu(T5f)
v paži s ní li láska věhlas snoubí(T5f)
láska k posvátnému za vlast dílu(T5f)
zmaříme i dílo pekel zhouby(T5f)
Nadšen vzhlédnu vidím vesskou vílu(T5f)
ujížděti s otcem k Přibyslavi(T5f)
Byl to přelud Ohlas dávné slávy(T5f)
co jsem z jejích úst zde slyšel zníti(T5f)
Zašeptal snad popel rodné země(T5f)
na níž velký Žižka vydech žití(T5f)
jako ze Blaníka lůna ke mně(T5f)
Zem ta rodná přec snad s námi cítí(T5f)
mluví s námi jako ve snu temně(T5f)
Snad ty hory lesy v polokruhu(T5f)
vzdechly pozdrav otců padlých druhů(T5f)
Dějí se snad divy Ba že dějí(T5f)
Div li větší že ta země rodná(T5f)
v které kosti našich otců spějí(T5f)
s naším bolem jako matka shodna(T5f)
že se ňadra její bolem chvějí(T5f)
když se páše vražda nepřírodná(T5f)
Div li jesti že z úst jejich dětí(T5f)
prorocké a pádné slovo letí(T5f)
jako předzvuk bouře stín to střely(T5f)
která na vraha se hromem valí(T5f)
ohlas z duše hloubi vzdorný smělý(T5f)
v kterém zanikají marné žaly(T5f)
Marné žaly Dost jsme přetrpěli(T5f)
Vzhůru čela Paže tuhé svaly(T5f)
z ocele jak buďte Braňte chaty(T5f)
sladkou řeč ten otců odkaz svatý(T5f)
Ona prostá děva vyslovila(T5f)
ret co váhal vysloviti sobě(T5f)
Ano mládež nadějná toť síla(T5f)
která odolá i pekel zlobě(T5f)
která dovrší ta svatá díla(T5f)
o nichž sníme jen v té klaté době(T5f)
Mládež jará nadějí je zlatou(T5f)
Probouzejme v ni tu lásku svatou(T5f)
kterou v naší hrudi doba tlumí(T5f)
lásku k posvátnému za vlast dílu(T5f)
nadšení pro krásu dobro umy(T5f)
tužme v její paži onu sílu(T5f)
před níž podlosti hrad klesá v rumy(T5f)
pak i věhlas vstane s ním pak sláva(T5f)
kterou Bůh jen synům hodným dává(T5f)