Píseň letního večera.

František Švejda

Ó vášnivé hodiny rozkvetlé v závratných touhách, když za němých večerů v osamělém parku, má Venuše, tak sami spolu dlíme – a blízká, měsíční noc svůj černý rubáš nám nad hlavami tká! Dráždivou vůní zrosené trávy mé nervy se spíjí, mým chorým srdcem zmítá a vlní se to sladké chvění zrozené v nádherném Paláci mé Čisté Lásky... Vzduch vlhký jitří čímsi... Vše překypuje něhyplným blahem... A v libý souzvuk zladěna se nese mystickým krajem démonická hymna Rozkoše a Touhy. Zda cítíš to také má Jediná, má Anadyomena, když tvá znavená hlava s rozpuštěnými vlasy na drsná prsa moje v agonii klesá a rty mé vášní prahnoucí líbají tvé plné, růžové prsy, tvé snědé v měsíce záři plající boky – to celé tvé rozchvělé, obnažené tělo... Ó, nervosní hodiny němých a vášnivých večerů v osamělém parku!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

71. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PEČETI ČERNÉ (Růžena Jesenská)
  2. KDYŽ VEČERY DNŮ MARNÝCH... (Otakar Theer)
  3. Zaslíbený kraj. (František Taufer)
  4. SLZA (Arnošt Procházka)
  5. OZVUK LETNÍCH VEČERŮ. (František Rybář)
  6. NOCI! (Otokar Březina)
  7. Podzimní večer. (František Taufer)
  8. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Vidění. (Milan Fučík)
  10. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)