XXVII Jak starý galejník v románu romantika

Viktor Dyk

Jak starý galejník v románu romantika (– jenž ve vazbě hořk’ devatenáct let! –) zlý vyšel na slunce, a cítil, kterak vzniká v něm zloba šílená, jež nenávidí svět: měl úzkost ve zraku, a bázeň, která dráždí, a štván byl ode všech, a laskal dumy zlé. – Minulost bez lásky a přítomnost, jež vraždí, ni jedno objetí, ni květy uvadlé?! Z ponuré věznice vyšel jsem dnes a s pósou Kainovou se dívám do nebes a slyším hrdé, zamítavé hlasy – A galejnická krev se vzbouřila: Tu chtěl bych zabít, jež mne věznila, a zpytavě a slídivě jdu v massy. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1248. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIM. (Roman Hašek)
  2. Šestnáct let. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Sonet psaný v mé bibliotéce. (Josef Svatopluk Machar)
  4. 69. Šumí vichr hrany sadem, (Josef Kuchař)
  5. Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný, (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. 4. V rychlém letu (Josef Kuchař)
  7. XXXI Do mrazu květy vykvetly (Viktor Dyk)
  8. SURSUM. (František Eisler)
  9. OLIVOVÝ KVĚT. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vše pomíjí... (Ludvík Lošťák)