JSOU BOZI DALEKO...

Karel Babánek

Jsou bozi daleko, je mlčenlivé nebe, a chladně lhostejné a neuslyší tebe. A mamou otázkou se ozveš, tichým vzdechem, jen dálky odpoví ti teskné svojím echem. Na čele mrazivý jen cítíš věčna dech, a tráva šelestíc hovoří na hrobech. A na všem kletba jak by tkvěla odvěká, jak trpět bylo by údělem člověka.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

506. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Ty zkazky rodného kraje, (Antonín Klášterský)
  2. Dcera Jairova. (František Leubner)
  3. Útěcha. (Julius Alois Koráb)
  4. Requiescant! (Xaver Dvořák)
  5. HROBY POD SNĚHEM. (Emanuel z Čenkova)
  6. IN MEMORIAM. (Josef Merhaut)
  7. NÁPIS NAD VCHODEM KLÁŠTERNÍM. (Karel Babánek)
  8. VZPOMÍNKA NA MATKU. (Augustin Eugen Mužík)
  9. NAŠÍ RODINĚ (Miloš Červinka)
  10. Ó matko má, když na tě zpomínám, (Irma Geisslová)