Dcera Jairova.

František Leubner

Tys věděl, Bože, proč ji voláš k žití, a matky tuší zde Tvůj soucit k živým... Bůh netrestej, – snad rouhavě se divím, proč nenechals to dítě v zemi stlíti? Jak lehko as těm dětským hlavám sníti i pod lopuchou, v hlavách s křížkem křivým, – zde srdce chřadnou chladem roků mhlivým, je bouře rve neb kal jich třísní kvítí. A přec – snad srdce, smrť jež ranně sklála, jež ustydla v svém jaře bez bolestí, v let květu by pak jiné štěstím hřála... Ach, tolik růvků v hřbitovech se výší, kam zakopali nerozkvetlé štěstí, – je vzbuditi jen Kristus nepospíší.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

700. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JSOU BOZI DALEKO... (Karel Babánek)
  2. List do ciziny. (Alois Škampa)
  3. Requiescant! (Xaver Dvořák)
  4. Ne, nikoho tam není nad oblaky, (Fanda Šimková-Uzlová)
  5. RORATE! (Xaver Dvořák)
  6. V nemoci. (Adolf Heyduk)
  7. PODZIMNÍ MEDITACE. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Jarní dnové. (Jaroslav Vrchlický)
  9. DO DÁLI. (Josef Václav Sládek)
  10. MATCE. (Adolf Brabec)